] Od dětství rád jezdil na kole. Nejprve to bylo staré skládací kolo, pak chodili různí horští cyklisté. Jezdil nejen ve městě či lesích, účastnil se amatérských maratonů, běžeckých závodů. Mezitím moje láska k motorkám dozrávala. V zásadě jsem vždycky chtěl motorku (asi proto, že na vesnici babička s bráchou motorku neměla a já jsem se nehnal), ale o koupi jsem mohl uvažovat až v roce 2011.

A tak jsem od konce roku 2011 začal aktivně studovat internet, studovat různé třídy motocyklů, jejich schopnosti a účel. Chodil jsem do motoškoly, absolvoval několik lekcí řízení motocyklů (měl jsem řidičský průkaz skupiny B), ale byl už pozdní podzim a nestihl jsem projít dopravní policií. Musel jsem to odložit na příští rok.

Celou zimu jsem byl blázen do motorek))) Ale rozhodl jsem se, co mě lákalo víc – motardy! Asi styl cyklistiky zanechal stopy. Začala intenzivně sledovat trh. Bohužel motardi jsou v naší oblasti vzácní ptáci. Málokdo vůbec věděl, co to je – dát každému sportovní kolo. Bylo rozhodnuto přenést ze zahraničí. Úspěšně sehnal nosič — kamarád mého kamaráda =) Nastínil jsem mu všechna svá přání a on začal hledat. Hledal jsem dlouho. I ze smutku jsem si od nás málem vzal Cagivu SuperCity z roku 1992 – 125 ccm lehký dvoutaktní motocykl na 17″ kolech a s dobrým odpružením a ne ve špatném stavu (byl dlouho ve skladu). Podle ujištění prodejce a podle katalogů tam bylo asi 34 koní. ALE! Pak mi hodili dvě verze motorek z Polska – Transalp roku kolem roku 1996 a KTM 620 Duke. Řeknu vám, byla to láska na první pohled. O to víc jsem si pamatoval, jak jsem při projížďce na kole lesním okrajem města potkal KTM Duke 2 (teď už vím, jak se jmenuje) a byl dojatý.

Byl dán souhlas – vezměte si Duku! nezastavilo ani to, že nebyl elektrický startér, že rok motorky byl 1995. Dlouhé dny čekání se vlekly. A nakonec jednoho poklidného červnového dne roku 2012 mi zavolali a řekli – “Seznamte se se mnou!” Přivezli mi to na daču, vyložili, na 15 minut nastartovali, nastartovali, rozjeli, vyplatili a zůstala jsem s NÍM sama! S motorkami jsem neměl vůbec žádné zkušenosti, zvlášť s takovými „speciálkami“, tak jsem to dal do garáže a jel domů.
Mimochodem, moje rodina byla k mé nemoci s motorkami velmi skeptická a i když jsem řekl, že si chci koupit motorku, nevěřili tomu až do konce. Mysleli jsme, že je to hloupost a všechno přejde =) A v den, kdy mi motorku přivezli, na dači nikdo nebyl. To bylo překvapení, když jsem druhý den ráno vykulil koně pod okny domu a začal ho startovat. Zkuste začít. Jen se mi podařilo všechny probudit nesrozumitelnými a zvláštními zvuky, zatímco on to spustil. Výraz ve tvářích domova je k nezaplacení))))

READ
Motocykl R57: specifikace, foto, video

Hned musím říct, že tím problémy se startováním motorky neskončily a musel jsem je brzy vyřešit, ale o tom v jiném příspěvku.

Protože Ještě jsem neměl řidičák, motorka stála na venkově, pravidelně jsem jezdil po polních cestách kolem chat na jedničku.
Intenzivně se věnuje přípravě na vzdání se řízení motocyklu. Absolvoval jsem tři hodiny jízdy ve starém a zabitém Minsku a poté jsem poprvé prošel u dopravní policie. Nic než strach. Konečně jsem mohl jít zaregistrovat svou bestii!
Výbava na první sezónu – želva, crossová helma s brýlemi a zimní kožené rukavice =)
To je na sezonu 2013, koupila jsem si bundu, boty endure, chrániče kolen, rukavice. Želva zůstává stejná – nosím ji pod bundou.

Motocykl

Motor jednoválec LC4, objem 609 cm3. Problémy 55 koní и 60 Nm na 5500 otáček.
My Duke patří do první generace KTM Duke, kterých bylo za cca 3000 let výroby vyrobeno cca 6 kusů. Můj vévoda má číslo 489.
První Dukes se obešly bez elektrického startéru, což bylo později opraveno. Pocházely z endura KTM 620 LC4 SC. Dukeovi předci jsou to, co potřebujete)))
Maximální rychlost, na kterou jsem zrychlil se spolujezdcem – 160 km/h. Pokud půjdete sami, pojede jich více, ale ochrana proti větru zde v zásadě neexistuje. Můžete jet 120 mph více nebo méně, ale rychleji – fouká pryč. Výkon motoru stačí na sebevědomé předjíždění na dálnici a do města obecně nad střechu. Motocykl váží pouze 145kg suchý.
Neustále na něm jezdím do práce, na venkov, služebně. Většinou po městě nebo kolem ringu, ale po městě je to zajímavější =) Vleze do každé díry, někdy je škoda i štípnout, řidiči se urazí.
Odpružení 142170 mm vpředu vzadu, resp., do města a na základky s výmoly úplně stačí. Na zpomalovačích nemůžete zpomalit.
Nádrž je malá, pouze 10 litrů. Při průtoku 6-7 litrů na sto není rezerva chodu velká. Plním každý den ráno. Už znám všechny čerpací stanice v okolí)))
Přistání je pohodlné, sedíte rovně, jako na trůnu. Na dálkové cestování se samozřejmě moc nehodí, protože chybí ochrana proti větru, navíc strašně vibruje! Ano, ano, vibrace jsou poměrně silné, zvláště v určitých rychlostních limitech. Pokud ještě nejsou cítit na volantu, tak kroky vibrují poměrně silně, sedlo je menší, zrcátka průměrná. Stupačky druhého pilota vibrují ještě víc než řidičovy)) Ale na všechno se dá zvyknout, teď už je skoro nevnímám.
ZVUK! Zvuk je super! Jen vrčí! Po kůži mu stéká husí kůže. Tohle je nejlepší zvuk, jaký jsem kdy v životě slyšel