Jak se ve Španělsku říká švábům?

Představíme vám také „felix“, „tanchiki“, „zhevzhik“ a další názvy švábů, včetně vědeckých. Populární názvy švábů jsou spojeny s vlastnostmi hmyzu, například kníry. Jméno „Felix“ pochází ze jména Dzeržinského. Někdy je ale obtížné najít souvislost mezi jménem a jeho zdrojem. Existuje několik možností pro vzhled názvu „stasik“. Mnozí považují šváb za prakticky synonymum přezdívky „stasik“. To se vysvětluje různými způsoby. Může být například spojen s následujícím vtipem: Vlk trpí kocovinou. Kolem se plazí šváb. Vlk se ptá: „Kdo jsi?“ Odpovídá: „Jsem šváb.“ „A jak se jmenuješ?“. „Stasik.“ Vlk drtí hmyz a sténá: „Cítím se tak špatně, Stasiku!“ Z anekdoty není možné pochopit důvod vzniku této přezdívky, která se zakořenila v různých oblastech země. S největší pravděpodobností je to spojeno s knírem. Muži jménem Stas často nosili kníry, což byl důvod, proč švábi dostali takovou přezdívku.

K poznámce:Podle jedné verze „Stas“ označuje muže, kteří mají netradiční sexuální orientaci. Říká se, že švábi dráždí své majitele natolik, že dostali disonantní přezdívku, aby je před dětmi nazývali tak zastřenou přezdívkou. Když jste se zbavili švábů, můžete je láskyplně nazývat stasiky. Tuto verzi potvrzuje skutečnost, že v Malé Rusi dostal podobný název vši stydké. Stejnou přezdívku používali námořníci a vězni, což bylo spojeno s infekcí vší prostřednictvím kontaktu s homosexuály. Odtud pochází politicky korektní „stas“ a pak zdrobnělina „stasik“, která přešla na další synantropní hmyz. Mezi přezdívkou „stasik“ a švábovým knírem existuje spojení. V překladu zní „knír“ takto:

• V angličtině končí „mustache“ na „-stach“;
• V italštině „mustacchi“ končí na „-stachi“;
• Ve francouzštině „mostaccio“ znamená „mostassio“.

Spojení s přezdívkami švábů

• latinsky felleus – gal, taková přezdívka se mohla objevit v popetrovské Rusi. A Phelleus se mohl proměnit ve Felixe;
• v němčině Schnurrbart je knír, rolníci mohli převzít slovo Schurbarts od rusifikovaných Němců a přeměnit je na Shuriky.

Prusak nebo Rus?

Název červených švábů byl ovlivněn jejich původní domovinou. Často se obyčejný červený šváb nazývá pruský, který je spojen s napoleonskými válkami, to znamená pruskými vojáky, kteří navštívili mnoho měst a vesnic Ruska. Lidé si výskyt malých škůdců spojovali s pruskými vojáky, což vedlo k přezdívce pruský. Podobná situace je spojena s ruskými jednotkami, které se ocitly v Prusku. Místní lidé usoudili, že množící se švábi se objevili kvůli ruským vojákům. Na Balkáně se červeným švábům říká „ruští brouci“ (bubarus). Oficiálně se červení švábi nazývají Blattella germanica – „německý šváb“. Dokonce i Carl Linné v roce 1767 věřil, že tito škůdci pocházejí z Německa.

Je zajímavé,

Východní Němci nazývají červené šváby ruskými, západní Němci je nazývají Francouzi, kvůli jejich těsné blízkosti. A po objevení švábů obyvatelé obviňují své nejbližší sousedy. Ani ruskou, ani pruskou verzi nelze nazvat hlavní. Červení švábi se množili v Evropě a Rusku, než jim byly uděleny tyto přezdívky. Existuje souvislost mezi rozsáhlými vojenskými operacemi a nárůstem populace švábů, černé šváby byly nahrazovány jejich červenými protějšky. Lidé spojovali invazi švábů s válkou a považovali hmyz za společníky útočníků.

Co lidé v různých zemích nazývají švábi?

1. Jméno amerického švába nelze považovat za správné, protože původně přišel do Ameriky z Afriky.
2. Madagaskarští švábi se ve skutečnosti vyskytují pouze na Madagaskaru.
3. Turkmenští švábi žijí ve střední Asii.
4. Existují švábi laponští a australští, kteří žijí podle svého jména.

tarave [tarave] (guaraní, indický jazyk v Paraguayi) – šváb;
šváb (rus.), šváb, torgan, targan (ukrajinsky), tarkan (blr.), tarakan [šváb] (pol.) – šváb;
tarakan, taragant, taragann, karagan, karakan [ŠVÁB, taragant, taragann, karagan, KARAKAN] (Est.), torakka [torakka] (Fin.) – šváb;
tarakonas [tarakonas] (dosl.) – šváb;
šváb (Tat.), šváb (Kaz.) atd. – šváb;
[taru; taru] (os.) – zvířecí roztoč;
[terah; terah] טרח (hebrejsky) – škůdce, parazit, pohroma, mor, vřed, mor; škodlivý hmyz;
[herek; kherek] חרק (hebrejsky) – hmyz, brouk, brouk;
karaсzan, karakan [KARACHAN, KARAKAN] (pol., jedna z variant, podle Vasmera) – šváb;
LOCUST;
carroucha [KARRUCHA] (Galis.), cucaracha [kuKARACHA] (španělsky) – šváb; Předpokládá se, že ze španělštiny. -> cockroach, roach [šváb, roach] (anglicky) – šváb;
kakkerlak [kakkerLAK] (fríský), kackerlacka [kakerlaka] (švýcarsko), Kakerlake [kakerlake] (německy) – šváb;
karaluch [karaLUH] (pol., jedna z variant, podle Vasmera) – šváb;
scarafaggio [scarafagyo] (It.), escarabachina [escarabachina] (Aragon.) – šváb; St. skarabeus; St. krab;
karafatma, karaböcek [karafatma, karaböchek] (turecky) – šváb;
coro [KORO] (jávština) – šváb;
k’uruch [KURUCH, KURUH] (Yucatec mayský jazyk) – šváb;
ščurek [SHCHUREK] (slovinsky) – šváb.

1) Švábi, švábi – „zloději, ničitelé“, jako kobylky, jejichž hordy ničí pole a které vypadají jako švábi.

KARAK (Tat.), hırsız [hyrsyz] (turečtina), Ury (Kaz.), Uuru (Kyrgyzstán), oğru (ázerbájdžánština) – zloděj, lupič; urlau (tat.) – krást, krást;
ქურდი [kurdi; Kurdi] (gruzínsky) – zloděj, lupič;
[saroka; saroka] (arabsky) – zloděj;
चोर [Cōra; výslovnost soor, tcoor] (maráthština), চোর [Cōra; výslovnost chor] (bengálština), चोर [Cōra; výslovnost sool, tzool] (Nepál), ਚੋਰ [Cōra] (pandžábština), ચોર [Cōra] (gudžarátština) – zloděj, lupič;
ចោរ [chao(r); chao(p)] (Khmer) – zloděj, lupič;
curi [(d)zhury] (malajsky, indonésky) – krást; pencuri [pen (d) zhury] (malajsky, indonésky) – zloděj;
zničit, zničit (např. zničit hnízdo straky – krást z něj vajíčka).

St. Kratt, r.p. krati [plížit se, krást] (estonsky) – šotek-obohacení; zloděj;
krãju, krât (dosl. podle Vasmera) – sbírat, skládat; krâja ​​​​(dosl., podle Vasmera) – shromážděné zboží;
krást, krást (obecný), krást, krást (c.-sl.).

Ve stejném oboru jsou taková zvířata jako:

✔ kurjak (srbsky) – vlk;

✔ kurt, kurt (turecky, persky), gurg (Taj.), gûr [kur] (kurdsky) – vlk; Bashkurts (Tat.) – hlavní vlci nebo lupiči – Viz http://bibliotekar.ru/rusTatishcev/32.htm;

✔ zorro/a [tzorro/a, sorro/a] (španělsky) – liška/liška;
hora (Don dial.) – liška;

✔ കുറുക്കൻ [kuṟukkan; kurukkan] (malajálamština) – liška;

✔ straka-zloděj:
sarke [sarke] (prusky) – čtyřicet;
[c̨ārikā; chaarikaa] (sanskrt) – čtyřicet;
straka; ts.-sl. bastard;
sorrë [sorryo] (Alb.) – vrána;
corax [corax] (lat.) – havran;
arāgõz [araagyz] (livonština), araga [araga] (vodsk) harakas, r.p. haraka [charakaz, haraka] (Est.), harakka [harakka] (finština, Izhor.), harakku [harakku] (karelština), harak(ke͔) [harak(ken)] (liudik.), harag [kharag] (Veps.) – straka („roztažená noha“, „uklízení ruce“).

St, podobně zloděj a havran, vrána, zloděj, nepřítel.

✔ krysa, myš (z toho: „krysa“, krást):
[-karśa] (tohar.) – myš (netopýr);
[gerzū] (novoperština) – myš;
gërth (Alb.) – krysa;
cird, cord, tvaroh (kurdský) – krysa;
kr’t (ts.-sl.), krtek, krt (obecný) – krtek;
kertùs (dosl., podle Vasmera) – rejsek;
hiir, r.p. hiire, p.p. hiirt [hiir, hiir, hiirt] (Est.), īr [iir] (livonština), iiri [iiri] (Vodsk.), hiiri [hiiri] (finština, izhorština, karelština), hiŕ [hiri] (Veps.) , ši̮r [syr] (udm., Komi), čejeŕ (erz.), šejər (moksh.) – myš;
kiore [kiore] (maori) – krysa;
hir, thir (ukrajinsky), d’hor (Čs.-Sl.), dǝhọ̑r (slovinsky), tchoř (česky), tchor (slovansky), tchórz (polsky) – tchoř, fretka;
SHCHUR (ukrajinsky), szczur [schchur] (polsky), šćura [kůže] (horní Lužice) – krysa;
žiurkė (dosl.), žurka [fazole] (dosl.) – krysa; žiurkėnas (dosl.) – křeček (tj. malá krysa);
hörcsög [hercheg] (maď.) – křeček;
škrečok [shkrechok] (slovansky), křeček (česky), hrček [khrček] ​​​​(slovinština), hrčak [hrčak] (bosenský, chorvatský), hrčak (makedonský, srbský) – křeček;
criceta [pláče] (lat.), criceto [pláče] (It.) – křeček (t. j. krysí mládě);
krysa (rus.), krisa [krysa] (ukrajinsky) – krysa;
rat, ræt [rat] (anglicky, arch. anglicky), rat (holandština), rotte [rotte] (dánština), råtta [rotta] (švédština), Ratte, Ratz [ratte, ratz] (německy .), rato, rata [rato, rata] (španělsky), ratto, ratta [ratto, ratta] (italsky), rat, rate [krysa, armáda] (francouzsky) – krysa.

Všechny hlodavců – St s akcemi řezat, hlodat ~ krást:
https://eesti-keel.livejournal.com/202105.html

✔ soud (Tat.), kurt [kurt] (Turk.), qurd [Kurd] (Azer.), qurt [kurt] (Uzb.), kurt (Kaz.), kurt (Kirg.), gurçuk (Turkm.) — červ.
hirudo [hirudo] (lat.), 蛭 [Hiru; hiru] (japonsky) – pijavice, pijavice krve.
https://new-etymology.livejournal.com/9715.html

Schurke [SHURKE] (německy) – darebák, podvodník;
kura [kura] (estonština, Izhor.), kurā [kuraa] ​​​​(livonština), kurõa [kurya] (voda), kurakäsi [KURA KYASI] (estonština, finština), gurut [gurut] (saamština) – levý, nesprávný, nesprávný, nespravedlivý, „na levé ruce“ (käsi – ruka);
kura [kura] (Fin.) – špína;
kurat, kuradi; kuramus; kuram, kuram; kuri, kurja; kurivaim, kurivaimu [kuramus; kuram, kuram; kurat, kurad; kouř, kouř; smoke vaym, smoke vaym] (est.) – čert, ďábel, ďábel, satan, zlí duchové, zlý duch;
kuratlik [kuratlik] (Est.) – ďábelský, démonický, ďábelský;
kuritöö, kuritegu, kuriteo [kouř teyo, kouř tegu, kouř teo] (estonsky) – zvěrstvo, zločin; kurjategija [kurya tegiya] (estonsky) – darebák, zločinec).

scuro, oscuro [scuro, oscuro] (it.). obscure [obskue] (anglicky) – tmavý, zastřený; St. kůže;
kara (Kaz.), qara [kara] (Kr.-Tat.), kara [kara] (turecky), kara (Tat.) – černá; Vidět hořet, hořet, hořet;
St. karakat (Kaz.) – rybíz; kara karakat (Kaz.) – černý rybíz; qarağat [karagat] (Ázerbájdžán) – „rybíz“;
St. sépie, která vylučuje inkoust.

karaсzan, karakan [KARACHAN, KARAKAN] (pol., jedna z variant, podle Vasmera) – šváb; St. Hnědý;
LOCUST; St. sarı [sary] (ázerbájdžánština, turečtina), sariq [sarik] (uzb.), sary (Tat., Kaz., Kyrgyzstán), zard (Taj.) – žlutá; pauzovací papír: kobylky se v čínštině nazývají huang, tedy žluté.

Možná je i kontaminace SARACENY, SARACENY (lat. Saraceni, řec. Σαρακηνοί), „lidmi z východu“, kmeny, které podnikaly dravé nájezdy z východu; NB je spojen s arab. شرق‎, sharkon – „východ“ – ale zmínky již učinili Plinius, Uranius a Ptolemaios; Západoevropští autoři začali všechny muslimy nazývat saracény.

2) Sépie – „stonožka“?
krak (bulharsky) – noha; krok [krok] (pol.) – krok; St. šunka; St. krusty; St. sépie (odvozeno Vasmerem jako „stonožka“).

ve stejném oboru jsou takové „končetiny“, „nerovnosti“, „drsnost“, „knír“:
[ Klikněte pro čtení ] tarak (Tat.), tarak (turecky), tarak (Kaz.) – hřeben; kyr (kazašsky), kıran [kyran] (turecky) – pohoří, horský hřeben; kırışık [kyryshyk] (turecky) – vráska; pomačkaný, pomačkaný, pomačkaný; kyr (kazašský), kyr (tatarský) – hrana, strana, hrana, hrana, strana;
kari [kari] (estonsky, finsky, karelsky, izhoriansky), kare̮ [karyo] (lidé) – podvodní skála, podvodní skála, mělčina; hari, r.p. harja [hari, harja] (Est.) – kartáč, hřeben, hřeben;
kara [kara] (Fin.) – trn, pahýl, jazyk, vřeteno; karakha [karakha] (Fin.) – větev, větvička, mladý smrček;
haru [haru] (Est.) – větev, odnož, rozvětvení; harkis [harkis] (Est.) – od sebe, do stran, s ortézou; hark, hargi [hark, hargi] (estonsky) – vidle, prak; haruline [kharuline] (Est.) – rozvětvený;
korály, král, koruna, koruna, kořeny;
corno (italsky), roh (anglicky) – roh;
heri (řec.) – ruka;
hair [hair] (anglicky), Haar [haar] (německy, holandsky), hår [sbor] (švédština, norština, dánština) – vlasy.

3) toРАКAN, angličtina Šváb [šváb] – „rak, korýš, krab“? https://new-etymology.livejournal.com/133893.html

4) St. s „chybějící“ -R-:
[tikan; TIKAN] תיקן (hebrejsky) – šváb;
tikus [ticus] (malajsky, indonésky) – krysa;
St KLÍŠTĚ (utéci); St. täz- (turečtina, podle Vasmera) – utéct;
St. tar-aqan (Chuvash, podle Vasmera) – „uprchlík“.

Z.Y. ŠVÁB NENÍ běžné slovanské slovo. Také se používá:

✔ chléb (bulharský); St. kalabe [kalabe] (Malagaština) – šváb; St. chyba; nevolník.

✔ žohar (bosensky, chorvatsky) – šváb; St. jméno Zhokhar, Zakhar.

✔ šváb [Schwab] (česky, slovensky), bubasvaba (Bosn.), bubashvaba (Mak.) – šváb (smete jako kobylky vše, co mu stojí v cestě); St. Švábové, Švábové – národ v Německu (čechy, Slováci a jižnější Slované evidentně nemilovaní); St. swop [swap] (anglicky) – smést; St. mop.

St. prusaks [Prusaks] (Ltsh.), prussakas [Prussakas] (Est., jedna z variant) – šváb; St. Prusové (Prusové).