Recenze

Jaké nemoci mají jehňata?

První dny v životě novorozeného jehněte jsou pro chov a uchování jehňat nejkritičtější. Praxe chovu jehňat ukazuje, že jehňata většinou umírají v prvních 10 dnech po narození.

Důvodem úhynu jehňat v tomto období je především nedostatečná péče, včasné poskytování pomoci oslabeným jehňatům a nízká produkce mléka bahnic.

Jedinou potravou, kterou je jehněčí žaludek schopen strávit během prvního týdne života, je mateřské mléko. Jehně by mělo být do 10. dne života krmeno mateřským mlékem, poté musí být do krmné dávky jehňat zavedeno speciální krmení. Je prokázáno, že k tomu, aby novorozené jehně přibralo 1 kg na váze, potřebuje minimálně 5 kg ovčího mléka, k tomu musí ovce produkovat dostatek mléka pro výživu jehňat. Za tímto účelem jsou ovce intenzivně krmeny koncentrovaným krmivem a je jim podáváno dostatečné množství šťavnatého krmiva (siláž, řepa, brambory atd.).

Ihned po narození musí být novorozené jehně co nejrychleji přivedeno do dělohy k prvnímu krmení. Aby jehňata mohla s kolostrem přijímat všechny potřebné látky, včetně imunoglobulinů, které potřebují pro vysokou odolnost organismu.

První krmení jehňat by mělo být nejpozději 30-45 minut po narození (sliznice trávicího traktu je v tomto období schopna projít největším množstvím imunoglobulinů, které mu v prvních dnech zajišťují pasivní imunitu života). Pokud jehně 2 hodiny po narození není schopno pít mlezivo, je nutné ovci podojit a jehně je nutno podávat mlezivo z hrnku nebo láhve s bradavkou, což je důležité zejména při nízkých vnitřních teplotách. Při nízkých teplotách jehňata rychle ztrácejí teplo a mrznou. V takových případech je vhodné umístit jehňata pod žárovky. Chemické složení a biologická hodnota kolostra se mění téměř každou hodinu. S ohledem na to by majitelé domácích zvířat měli umožnit jejich jehně kojit tak často, jak je to možné. Ovce produkuje mlezivo pouze v prvních 2-3 dnech, poté začíná ovce produkovat normální mléko. Kolostrum má vysokou kyselost (3x vyšší než mléko), což má škodlivý účinek na patogenní mikroorganismy trávicího traktu. Před krmením dojíme první proudy mleziva, které zabraňuje vstupu mikrobů do trávicího traktu novorozeného jehně. Slabá jehňata potřebují pomoc při hledání struku ovce. První dva dny jsou jehňata krmena často (6-8x denně). Některé ovce nedovolí jehně ke strukům. Taková ovce je spolu s jehnětem umístěna na několik dní do samostatné klece, aby si ovce na jehně zvykla. Aby nedošlo k hladovění jehně a urychlení výcviku, je nutné je častěji přibližovat k matčiným strukům.

Jehňata se v prvním období živí výhradně mateřským mlékem, musí tedy uspokojovat potřeby mladého, vyvíjejícího se organismu. Bylo zjištěno, že v období kojení vyprodukují jehňata asi ¾ z celkového ročního přírůstku, tzn. 25-27 kg. Merino jehňata tedy při narození mají tělesnou hmotnost asi 4,5 kg a po odstavení od matky ve věku 3,5-4 měsíců – 25-30 kg; za dalších 6 měsíců je přírůstek 12-15 kg.

Přečtěte si více
Jak poznáte, že vaše ryba má červy?

Krmení jehňat během prvních 2-3 týdnů vyžaduje hodně práce a starostlivý, pozorný přístup majitelů soukromých farem, rolnických farem a pastýřů. Na dobrých farmách se kojící ovečky s jehňaty chovají v kůlnách a na pastvinách v malých skupinách, tzv. sakmanech. Čím mladší jehňata, tím méně ovcí by mělo být spojeno do jednoho sakmana. V každém sakmanovi by měly být vybrány ovce s jehňaty stejného věku. Ovce s dvojčaty jsou rozděleny do samostatných sakmanů.

Od prvních dnů života jsou novorozená jehňata za příznivého počasí pouštěna ven s matkou na procházku a od týdne věku jsou chována celý den pod širým nebem, pouze za špatného počasí nebo v noci jsou zahnána do chlívku. . Je třeba mít na paměti, že jehňata jsou snadno a rychle náchylná k nachlazení.

Postupně se množství mléka u bahnice snižuje, a aby se nesnižoval přírůstek živé hmotnosti jehňat, začínají být od 12. do 14. dne věku přikrmována koncentráty a senem. Jehňatům se dává nejlépe seno, luční, drobnolisté. Z koncentrátů vyrábí rolované zrno, směs ovesných vloček, pšeničných otrub, hrachu a ječmene, počínaje 30 g a postupně se zvyšuje na 200 gramů denně. Když porce dosáhne 50 gramů, začneme do ní přidávat minerály – sůl, křída, kostní moučka, 5-7 g denně na jehně. Dávat jim košťata z osiky, vrby a břízy má velmi pozitivní vliv na tvorbu trávicího traktu a zubů jehňat.

Od 2 týdnů věku se do krmné stravy jehňat začíná zavádět šťavnaté krmivo (řepa, nakrájená mrkev).

Tříměsíční jehňata mohou jíst stejné krmivo jako dospělé ovce. V tomto věku již jehňata nemají dostatek mateřského mléka, navíc se ovečky od jehňat vysvobozují, aby je přivedly do stavu dobré prokrmnosti a připravily je na další chovnou sezónu.

Majitelé soukromých pozemků pro domácnost a rolnických farem nejčastěji odstavují jehňata z jejich dělohy ve věku 3,5-4 měsíců. V případě dojení ovcí se jehňata odstavují ve věku 2,5-3 měsíců. Po odstavení jehňat by měli majitelé ovcí pečlivě sledovat stav vemen svých ovcí. V této době se ovce pasou na chudých pastvinách se suchou trávou a zálivka je omezena na jednou denně. To vše zabrání tvorbě mléka u ovcí a zabrání u nich vzniku mastitid. Vysokodojné ovce se dojí první 2-3 dny.

Sakmani jsou vyhnáni na pastvu poté, co se oteplí počasí, země se zahřeje a rosa na trávě zmizí. Ve stejnou dobu nejprve vykopnou starší sakmani a poté prostřední sakmani. Nejmladšího sakmana lze vypustit na pastvu pouze za příznivého a klidného počasí. Jehňata mohou být poprvé vypuštěna na pastvu ve věku alespoň 20 dnů. Před pasením ovcí na pastvině je zkontrolována a rozdělena na sekce. Na každém pozemku můžete pást ovce maximálně 5 dní, pastýři se na tento pozemek musí vrátit nejdříve po 2 měsících.

Pastva ploch se provádí v tomto pořadí: krmení začíná od nejhorší oblasti a dokrmování se provádí na čerstvé ploše, která ještě nebyla využívána k pastvě. Režim pastvy bývá přijat takto: od 4-5 hodin do 8-9 hodin ráno do 16 hodin ovce odpočívají, podruhé jsou ovce vyháněny na pastvu v 16-17 hodin. hodin a pást se do 18-19 hodin. V horkých dnech se doporučuje organizovat noční pastvu.

Přečtěte si více
Co dělat, když má váš pes oteklou nohu?

Během pastvy musí pastýři zajistit, aby jehňata netrhala krtince a jiné hliněné haldy, protože kniha se ucpe a jehňata umírají.

Na pastvě se ovce a jehňata dvakrát denně napájejí čistou tekoucí vodou. V žádném případě byste neměli pít ze špinavých stojatých vod, protože to může vést k helminthickému napadení.

Aby jehňata dobře rostla a vyvíjela se, musí být zdravá ona i ovce. K tomu je nutné chovat ovce v prostorách, které splňují běžné veterinární, hygienické a zoohygienické podmínky, udržovat normální vnitřní mikroklima (výměna vzduchu, vlhkost, teplota a další parametry), dostávat kvalitní krmivo a být neprodleně očkovány proti některým infekčním chorobám. které jsou běžné v regionu bydliště.

Na území ovčína je zakázáno chovat psy (kromě hlídacích nebo pasteveckých psů). Psi musí být očkováni proti vzteklině, testováni na brucelózu, odčervení proti taeniazi a další nezbytná veterinární ošetření.

Závažné choroby ovcí a jehňat.

Nemoci ovcí se dělí na neinfekční, infekční a parazitární.

Z nepřenosných nemocí se nejčastěji vyskytuje zápal plic u ovcí, bronchopneumonie je zvláště častá u jehňat.

Příčinou bronchopneumonie u jehňat je vlhkost, průvan a zvýšené množství čpavku a sirovodíku v prostorách. Další podrobnosti naleznete v našem článku – katarální bronchopneumonie.

Při nedodržení pravidel pastvy a krmení je možný bachorový bubínek (akutní bubínek bachoru u koz a ovcí), atonie a hypotenze proventrikula (atonie a hypotenze proventrikula u ovcí a koz).

Při nedostatku vitaminu E, mikroprvků, zejména selenu v potravě, je u jehňat při zkrmování vyluhovaným senem rozšířeno onemocnění bílé svaloviny (nemoc bílé svaloviny mladých hospodářských zvířat).

Při porušení pravidel krmení a nevyváženosti krmné dávky jehňata požírají vlnu, která v trávicím traktu tvoří chlupy a u zvířete se rozvine bezoárová choroba (bezoárová choroba mladých zvířat).

V důsledku nedostatku síry a jódu ve stravě se u ovcí a zejména jehňat rozvine onemocnění zvané endemická struma (endemická struma u zvířat).

Při nedostatku mikroelementu mědi ve stravě se u jehňat vyvine endemické onemocnění zvané enzootická ataxie jehňat (paraplegie).

Mezi neinfekční choroby ovcí patří jejich onemocnění mastitidou (druh mastitidy u ovcí).

Při nedodržování pravidel pastvy a preventivních opatření může u ovcí dojít k četným invazivním onemocněním. Z invazivních onemocnění ovcí jsou nejčastější onemocnění fasciolóza, diktyokaulóza (diktyokaulóza skotu a ovcí), moniesióza (moniesióza skotu a ovcí), cenuróza neboli vířivá nemoc, echinokokóza.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button