Jaké je nejlepší pivo v České republice?

Kdo nezkusil české pivo, neochutnal pivo vůbec. Právě zde se podle odborníků vaří to nejlahodnější a nejsprávnější pivo. Ne nadarmo se říká, že Češi udělali pivo a pivo udělalo Česko. Stará legenda praví, že první sud piva v České republice byl uvařen ve 1087. století a jméno patrona středověkých pivovarníků – brabantského krále Gambrina – je zvěčněno ve jménu jedné z nejoblíbenějších odrůd piva. ječný nápoj. Za oficiální počátek vaření piva v České republice je považován rok 18, kdy se pivo nejen vařilo a pilo, ale poté byli tak natěšení, že neodolali a zapsali se o této skutečnosti do kroniky. V XNUMX. století se mezi českou šlechtou stalo módou mít vlastního sládka. Postupem času se v České republice vyvinul vědecký přístup k pivovarnictví a v XNUMX. století byla v Brně založena první evropská pivovarnická škola.

Historie českého piva

Prvním známým „pivovarem“ byl brněnský pivovar, zmiňovaný v roce 1118. Ve XNUMX. století se pak výroba piva natolik rozšířila, že se vařilo v každé domácnosti. První zákony týkající se piva se objevily až ve XNUMX. století, tehdy se objevily první pivovarské dílny. Ve XIV-XV století se objevily první velké pivovary, z nichž některé stále existují. Brněnský sládek Ondřej Pope udělal v XNUMX. století hodně pro zlepšení kvality českého piva a také založil první „Pivovarskou školu“ v Evropě.
Pro české pivo byl klíčový rok 1842, kdy bavorský sládek Josef Groll uvařil v Plzni nový druh piva – Plzeň, které se stalo jakýmsi „trendsetterem“ v České republice a rozšířilo se po celé Evropě a v roce 1874 se dostalo do USA. . Tak se stalo české pivo populární po celém světě.
První světová válka a následná hospodářská krize přinesly katastrofu, protože mnoho pivovarů zkrachovalo. Po druhé světové válce v roce 1948 po nástupu socialismu do Československa se českoslovenští sládci nemodernizovali a nadále používali tradiční způsoby vaření piva, což přispělo k udržení vysoké kvality. V současné době některé pivovary vyrábějící levné pivo „zmodernizovaly“ své provozy a začaly proces zrychlovat, což vedlo k poklesu kvality piva v těchto provozech.
Odborníci se domnívají, že právě pivovarnictví vedlo ke vzniku většiny českých měst. Podnikaví sládci se začali usazovat odděleně od ostatních a mezi vařením piva stavěli města, vedli války a získávali zvláštní privilegia. Za svého nebeského patrona ustanovili hlavního českého světce Václava. A aby se vyřešil problém konkurence a nepřipravovali se navzájem o pracovní příjem, přišli Češi s „pravidlem míle“, podle kterého se dva sládci nemohli usadit na míli od sebe. Výjimku měli pouze zprostředkovatelé – obchodníci.

české značky piva

Nejznámějších odrůd českého piva není více než patnáct, o některých si povíme.

Krušovice je jedním z nejstarších piv vyráběných v České republice. Krušovický pivovar byl založen v roce 1583 ve stejnojmenném městě. V roce 1517 bylo českým aristokratům povoleno vařit pivo na vlastních statcích a takový statek zdědil jistý Jiří Birka z města Nasile v Krušovicích u Rakovníka. V roce 1583 koupil závod císař Svaté říše římské Rudolf II. Průmyslová výroba piva v Krušovicích začala v roce 1733, kdy bylo krušovické panství včetně pivovaru převedeno na knížete Fürstenberga.

Plzeňský Prazdroj – založen v roce 1839. První název je Měšťanský pivovar Plzeň. V roce 1842 uvařil zkušební várku piva bavorský rodák Josef Groll. Nutno podotknout, že se vařilo přesně podle bavorské receptury plzeňské pivo, které se brzy objevilo i v Praze, mimo jiné ve vyhlášené restauraci U Pinkasu. Pivo brzy zaujalo silnou pozici v Praze a začalo dobývat Vídeň, poté v roce 1862 slavilo úspěch v Paříži. V roce 1898 Registrována je ochranná známka Pilsner Urquell – symbol pivovaru a následně jeho hlavního produktu. V roce 1945, během německého bombardování, byl závod téměř úplně zničen. Ale pivovar byl velmi rychle přestavěn a vybaven moderním zařízením, které umožnilo neuvěřitelně zvýšit objem vyráběných produktů. V letech 1992-1994. Plzeňské pivovary byly privatizovány, včetně národního podniku Plzeňský Prazdroj.

Velkopopovický Kozel – Toto české pivo má dlouhou historii. Pivo se vaří od roku 1727, kdy si mniši vybudovali vlastní pivovar. Zvláštností tohoto českého 12% piva je jeho citrusové aroma. V České republice se každoročně slaví Den koz. Každý sebevědomý milovník opojných nápojů je povinen se napít až kozel, aby se podobal koze na etiketě svého oblíbeného piva. Svátek se koná v červnu.

Budweiser – ochranná známka piva, o jejíž vlastnictví se již více než půl století vedou spory mezi českým státním pivovarem Budějovický Budvár, založeným v roce 1895 v Českých Budějovicích, a americkým pivovarnickým koncernem Anheuser-Busch, která pod tímto názvem vyrábí pivo již od roku 1876 a soukromý český pivovar „Samson“. Pivo vyrobené na Českobudějovicku je navíc minimálně od roku 1531 označováno slovem „Budweiser“. V září 2007 se provalilo, že Anheuser-Busch plánuje odkoupit Český Budějovický Budvar.

Staropramen — Staropramen se vaří podle původní receptury ve smíchovském pivovaru od roku 1869. Ochranná známka byla zaregistrována v roce 1911. Staropramen, v překladu Staré jaro, se vaří v licenci a pod dohledem odborníků z Pražského pivovaru as s hlubokým respektem k bohatým tradicím a zkušenostem českých sládků. Obvyklé chuťové kvality a standardy známého českého piva zůstaly zachovány: hustota – 10,0 %, obsah alkoholu – 4 %. Nový produkt SUN Interbrew, umístěný v prémiovém segmentu, je dostupný v exkluzivních zelených skleněných lahvích o objemu 0,5 a 0,33 litru.

Druhy piv a hustota českého piva

Nejoblíbenější odrůdy českého piva jsou světlé (svetle). Tmavé odrůdy (černé, tmavé) jsou považovány převážně za samičí, ale před podáváním je lze vzájemně smíchat a získat „řezané“ (rezané) pivo – tmavé barvy a velmi originální chuti. Jiné odrůdy – pšeničné nebo exotické – jsou v Česku k vidění jen zřídka.

Hustota českého piva se pohybuje od 8 do 33. „Stupeň“ piva lze zhruba určit takto: Hustota dělená 2 plus 1.
Nejslabší pivo, osmička (8), se téměř nevidí. Desitka (10) je docela světlé pivo, které se dá konzumovat v poměrně velkém množství. Desitka zraje 25–35 dní a má pevnost 3,5–4,5 %. Při zvláštních příležitostech se používá dvanátská (12), která zraje 90 dní a její síla je asi 5 %. Desitka a dvanatstka se také nazývají vycepni a lounger (lezák), resp. Vyčep je česky místo, kde se čepuje pivo („chepuyat“). Dříve se po uvaření, které se provádělo v létě, odebíralo slabší (na teplo) pivo ke stažení a druhá část se nechávala do chladnějších časů uležet, dokud nabrala na síle. Odtud prý pocházejí tato jména. Zajímavé je, že z České republiky pochází i nejhutnější pivo na světě vařené tradičním způsobem, toto pivo X-33, které se vaří v pražském minipivovaru U Medvídků.

Co podávat k českému pivu?

Pokud se vám poštěstí zavítat do České republiky, v kterékoli restauraci vám jako předkrm k pivu naservírují Neco na zacatek – něco na začátek. Mohou to být sýrové talíře od Hermelínu, Ramaduru, Edenu, sýru Niva. Nebo si objednejte Masové prkenko – prkénko, na kterém se kromě několika druhů klobás, slaniny a šunky podává hořčice, nakládaná okurka a pálivé nakládané papriky. Z teplých jídel doporučujeme objednat Smazený hermelínové pivo. Jedná se o smažený hermelín, obalovaný, s brusinkovou omáčkou a šlehačkou. Nejtradičnějším teplým jídlem české kuchyně, které se objednává i k pivu, jsou knedlíky a kysané zelí, pivní polévka se sýrovými krutony a smažená treska v pivním těstíčku.

Pána

Pánové je místem relaxace a reflexe, kde můžete poslouchat hudbu, mluvit a mlčet, číst noviny a hrát karty. Zde se setkávají s přáteli a sdílejí novinky. Pokud se cítíte špatně, pak v Bohu zapomenete na potíže. Pivní obchody jsou pro většinu Čechů nedílnou součástí života. Můžete zajít ke kterémukoli z mnoha pánů, ale často se oblíbeným stane ten, kam zavítali otcové a dědové.

Pivo u pánů je samozřejmě vždy výborné a studené. Nyní se podává chlazený na moderním zařízení. Plzeň je vychlazená na 8 stupňů, velkopopovická koza na 12. Ale za starých časů pivo chladili jinak. V plzeňském Muzeu historie piva je pivní stůl. V jeho středu je masivní kamenná deska, na kterou byl položen hliněný džbán vyložený plechem, takže se pivo déle neohřívalo. Někdy byl do středu stolu umístěn kamenný nebo kovový stojan vyrobený ze země, aby přes něj stoupal chlad ke stolu. Pravidelní návštěvníci hospod měli dokonce vlastní personalizované hrnky, zdobené osobními erby a monogramy. Později se stalo módou mít hrnky s vašimi fotografiemi zatavené do skla. Jedno z nejrozšířenějších přísloví v České republice je „Politiku tvoří mistři“. Není náhodou, že Václav Havel vedl oficiální jednání s prezidentem Mexika, mimo jiné v hospodě ‚U kočky‘, která se neliší od ostatních a zároveň byla otevřena všem návštěvníkům. Parta přátel piva v České republice vznikla v lednu 1990, kdy se v jedné z plzeňských pivnic opět sešla parta mladých lidí.

Nejoblíbenější pivnicí v Praze je „U Kaliha“

Posunuli se ještě dál a najednou zpoza rohu druhé řady 5614:01 21.09.2011 domů zazněl Vodičkův hlas:
– Švejku! Švejk! Jaké pivo „U Bowl“?
Švejkova odpověď se ozývala jako ozvěna:
– Velikopopovitskoe!
– Myslel jsem, že je to Smikhovo! – křičel sapér Vodička z dálky.

Četní hosté Zlaté Prahy vyhledávají nenápadnou ulici a adresu Na Boishti. 12 (Na bojišti), kde se nachází známá pivnice „U Kalikha“ („U mísy“). Kdysi byl okraj města a byl tam statek „Na bitevním poli“. Dávno pryč jsou doby, kdy se tato místa stávala dějištěm nočních bojů. Tato ulice mohla zůstat nepovšimnuta, nebýt statečného vojáka Švejka, jehož oblíbená krčma byla „U mísy“, odkud vycházel na pochod po bojištích první světové války.
Jaroslav Hašek, autor „Dobrodružství dobrého vojáka Švejka“, se narodil v roce 1883 nedaleko těchto míst a svého času bydlel v ulici Na bitevním poli. Zde se později setkal s mužem jménem Josef Švejk, který sloužil jako vrátný v domě, kde se nacházel Hostinec U Bowl. Věří, že to posloužilo spisovateli při výběru jména hrdiny románu. „Bretschneider ukázal Palivetsovi svého orla, chvíli se díval na hostinského a pak se „zeptal,“ „Jste ženatý.“ – Ano.“ „Nebo za tebe může obchod během tvé nepřítomnosti řídit tvoje žena?“ – „Možná“. „Pak je všechno v pořádku, pane hostinský,“ řekl Bretschneider vesele. „Zavolej sem manželku a předej jí všechny záležitosti, večer pro tebe přijedeme.“ S jistotou je známo, že příběh o zatčení Pana Palivetse kvůli portrétu suverénního císaře znehodnoceného mouchami, popsaného v románu, není autorovým vynálezem. Pan Palivec byl před první světovou válkou majitelem hospody Na Boishti. Po jeho smrti manželka těžko zvládala domácnost a pivo prodala obchodníkovi s hračkami, jehož prodejna zde byla až do roku 1955. Ale jeden z českých ministrů, obdivovatel Haškova talentu, nařídil znovuotevření hospody U Chalice.
Jenže další majitelku hospody Kláru Fuksovou daně natolik ždímaly, že byla v roce 1963 nucena převést ji na stát. V roce 1989, po „sametové revoluci“, byl zaveden zákon o restitucích – navrácení majetku bývalým vlastníkům. Krčma přešla do rukou vnuků Fuchsové, bratrů Toepferových, povoláním číšník a herec. Taverna je vždy plná návštěvníků a dostat se do ní může být obtížné. Mnoho významných lidí zanechalo záznamy v návštěvní knize podniku. Slavný polský spisovatel volá: „Podívejte se na „kalich“ a zemřete! Na stěně, stejně jako předtím, visí portrét Františka Josefa. Pravda, nyní nepodávají velkopopovickou kozu, ale plzeňský Prazdroj, což návštěvu hospody nijak nezpříjemňuje. „Jakmile válka skončí, přijďte a navštivte. Od šesti večer mě vždy najdete „u mísy“. „Na bojišti,“ řekl Švejk sapérovi Vodičce při jeho rozloučení v Kiral-Hídě. „Já vím, přijdu,“ odpověděla Vodička. „Bude tam nějaký skandál?“

Pro obyvatele České republiky není pivo jen obyčejným nápojem, je nedílnou součástí české kultury, součástí dlouhé historie státu, je určitou poctou tradicím. Na území tohoto státu jsou sládci stejně váženými a čestnými občany jako lékaři, duchovní a učitelé. Cestovatelé z celé planety sem jezdí nejen obdivovat historické a kulturní památky, ale také pít přírodní pivo, jehož odrůd je prostě nespočet.

Pivo v České republice je zdrojem národní hrdosti!

Co je pravé české pivo?

České pivo se znatelně liší od svých protějšků z jiných zemí. Je to způsobeno zvláštnostmi klimatu, ve kterém chmel roste, a také unikátní recepturou na výrobu pivního nápoje. Z tohoto důvodu má místní pivo velmi bohatou chuť, vůni a zvláštní hustotu.

České pivo má zvláštní bohatou chuť, vůni a hustotu

Tato kritéria platí pouze pro čepované pivo, které se podává v barech a restauracích. Plechové pivo v České republice nemá absolutně žádné rozdíly ani od svých ruských protějšků.

Jak se vyrábí české pivo?

Již před středověkem se pivní nápoje vařily výhradně v malých osadách, které se zabývaly pěstováním a vařením chmele. Od 16. století však vstoupil v platnost zvláštní výnos, podle kterého byla várečná výsada určena i představitelům šlechty. Tato okolnost však nijak neovlivnila pivovarnictví, nýbrž přispěla pouze ke zlepšení blahobytu občanů, neboť od té doby až do současnosti je pivovarnictví velmi výnosným zaměstnáním.

V současné době se počet pivovarů v České republice zvyšuje téměř každým dnem!

Nyní v České republice přibývá pivovarů doslova každým dnem a každý podnikatel má svůj „šmrnc“ z receptury, která se vytvářela po staletí. V každém českém městě můžete snadno spatřit skutečné pivovary, kam se dostanete i na bezplatnou degustaci.

Další zajímavostí je, že místní pivo je jakousi historickou památkou, která má dokonce oficiální značku.

Síla a druhy českého piva

Místní občané silné pivo příliš často nepijí, síla jejich „standardního“ piva by se měla pohybovat v rozmezí 4,5 až 4,7 stupně. Existují ale i slabé odrůdy. Velké oblibě se nyní těší i nealkoholická piva. To přispělo k tomu, že se na trhu objevilo pivo pro diabetiky i pivo pro ty, kteří drží jakoukoli dietu.

Co se týče odrůd, nelze jejich počet přesně spočítat, protože po celé České republice vaří vlastní jedinečné odrůdy podle autentických receptur.

Druhů piv je v České republice nespočet, ale stále existují ta nejoblíbenější.

Pilsner Urquell

Město Plzeň je hlavním městem piva západních Čech. Původně se značka piva jmenovala Pilsen Prazdra, nyní je to Pilsner Urquell

Pilsner Urquell každoročně pořádá v Plzni velký pivní festival

Staropramen

Staropramen je lahodné světlé pivo vyráběné přímo v Praze

Velkopopovický Kozel

A tady vyrábí pivo Velkopopovický Kozel, o kterém se věří, že má citrusové aroma

Krušovice

Kde ochutnat nejstarší pivo v České republice, Krušovice, když ne v místním pivovaru!

Kolik stojí pivo v Praze?

I s přihlédnutím ke směnnému kurzu rublu je pivo v Praze poměrně levné. Ceny piva se tedy liší podle druhu a piva samotného. Točené pivo v Praze lze koupit v rozmezí od 0,9 do 1,8 dolaru (25 – 46 Kč) za půl litru, častěji se však ceny pohybují kolem 1,2 dolaru (30 Kč). Láhev piva v pivní knihovně, supermarketu nebo obchodě bude stát asi 0,5 – 1 dolar (12–26 Kč).

Orientační ceny piva v Praze. mimochodem jídelní lístky jsou i v ruštině!

Kde v Praze pít pravé české pivo?

Abyste pochopili, jak těžké je doporučit nějaká konkrétní místa, kde se dá v hlavním městě pivo pít, pojďme si něco málo povědět o úžasných číslech. Jste připraveni? V Praze je více než 4000 restaurací! Pokud však chcete ochutnat pivo, které vaří sám pivovar-restaurace, pak je zájemců méně: v Praze si vlastní pivo vaří pouze (nebo až!) ve 24 provozovnách.

A přesto jmenujme několik nejznámějších hospod:

U Fleků

Slavná pivnice U Fleků se nachází na adrese Křemencova, Praha 1 (centrum města, u stanice Národní třída)

Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha

Restaurace se nachází trochu stranou od turistických oblastí v klášteře na adrese Markétská 28/1, Praha-Praha 6

Minipivovar Beznoska

Mnozí toto místo považují za nejoduševnělejší v Praze a nachází se na adrese Klíčovská 11, Praha

U Bansethů

V pivnici najdete dvě piva, která opakovaně získala různá prestižní ocenění a pivovar sídlí na adrese Táborská 389/49, Nusle, Praha-Praha 4

Novoměstský pivovar

Pivovar je turisty velmi oblíbený a ubytuje se zde až 400 lidí! Sídlí na adrese Vodičkova 682/20, Nové Město, Praha-Praha 1

Kromě těchto velmi oblíbených pivovarských restaurací můžeme zmínit Pivovar Hostivar, Jihoměstský pivovar, Libocký pivovar, Klášterní pivovar Strahov a mnoho dalších..

Kde v Praze koupíte české pivo jako dárek?

Pivo v lahvích koupíte kdekoli.. Například všechny hlavní druhy piva jsou k dostání v hypermarketech Tesco, Karefor, Gipernova v obchodních centrech Chodov, Letňany, Černý Most, Zličín, Novodvorskaja.. Ale největší šance je najít velký výběr českého piva v Gipernově (Průhonice, Chodov a na letišti).

Pokud navíc nebudete moc líní, můžete zajít do Hypernovy, kde je prostě obrovský výběr piva včetně možností dárků.

Kromě zahrádek a restaurací má Praha také takzvané pivní prodejny, kde mohou návštěvníci vyzkoušet mnoho druhů piv výhradně v lahvích.

Pivotky jsou obdobou obchodů, ale pivo si zde můžete nejen koupit, ale také si vybrat, které vám chutná nejvíc.

Také v pivovaru a restauraci „U Medvedka“, kde můžete jen tak pít pivo, najdete prodejnu piva a různých pivních produktů, doslova až po pivní šampon1 Doporučujeme vám zde koupit to nejvzácnější, nejhutnější pivo na světě (33% hustota) – Oldgoff!

V pivovaru Medvedka můžete nejen pít pivo, ale také nahlédnout do prodejny – a je tam co koupit s sebou domů!

Samozřejmě existuje i spousta dalších pivovarů, kde si můžete koupit jedinečné pivo svého druhu a potěšit své blízké, a stačí si jen vybrat, co vám chutnalo nejvíc..

A nakonec si připomeňme staré české přísloví „Kde se pivo vaří, tam je dobré“!

Populární dotazy

• Kdo jsou Češi?
• Co přivézt jako dárek z České republiky?