Jak daleko od sebe by měla být pouliční světla?

Ulice našeho města jsou osvětleny pouličními lampami jako hvězdná obloha v temnotě noci. Večerní šero a nezištná tma mezi budovami se mění ve světelnou show, jemně osvětlující cestu lidem mířícím domů, zaslouženým odpočinkem nebo klábosením s přáteli v místním útulném baru.

Když se k těmto zdrojům světla přiblížíme, vidíme nejen jejich ohromující krásu, ale také jejich dokonalou vzájemnou polohu. Sjednocené silou GOST vytvářejí sloupy veřejného osvětlení určitý řád a umožňují nám procházet městským prostorem.

Zajímavé je, že vzdálenost mezi sloupy lamp není zvolena náhodně, ale je určena regulační dokumentací. Tento přístup zajišťuje nejen estetickou harmonii a funkčnost osvětlení, ale přispívá i k bezpečnosti občanů.

Jedním z faktorů uvažovaných při vytváření rozestupů mezi sloupy veřejného osvětlení je výška mrakodrapů a okolních budov. Díky kompetentnímu plánování, promyšlené architektuře a předpisům GOST světlo luceren nemizí v temnotě nebeských výšin, ale radostně nás provází ulicemi města v nejtemnější hodině.

Důležitost správné vzdálenosti mezi sloupy osvětlení pro bezpečnost a pohodlí

Správné umístění lampových sloupů hraje důležitou roli při vytváření bezpečného a pohodlného prostoru. Odchylka od zavedených norem může mít nepříznivé důsledky pro chodce i pro motoristy.

Jedním z důležitých faktorů je optimální vzdálenost mezi podpěrami lamp. Přesný počet metrů závisí na různých faktorech, včetně typu a šířky vozovky, celkového osvětlení, hustoty obyvatelstva a pěšího provozu. Je důležité zvážit uspořádání a funkčnost oblasti, aby byla zajištěna nejlepší viditelnost a bezpečnost pro každého.

Optimální vzdálenost mezi lampami zajišťuje rovnoměrné osvětlení, zabraňuje tvorbě tmavých ploch a zlepšuje viditelnost chodců a dopravních značek. Správné umístění luceren navíc zvyšuje pocit pohodlí a bezpečí mezi občany, zejména v noci.

Při plánování nových ulic a aktualizaci stávajících je nutné se řídit doporučeními a normami, aby byly zajištěny optimální světelné podmínky pro všechny účastníky silničního provozu. Dodržováním těchto pokynů je možné vytvořit městské prostředí, které podporuje bezpečnost, pohodlí a lepší viditelnost, což je rozhodně důležitý cíl moderního městského plánování.

Jak optimální umístění svítidel utváří atraktivitu městského prostředí

Správné umístění svítidel může vytvořit nejen funkční, ale i estetickou výhodu pro občany a návštěvníky. Hraje důležitou roli při utváření atmosféry, zvýraznění architektonických prvků, zlepšení orientace a zajištění bezpečnosti v noci.

Mimořádně důležitá je optimální středová vzdálenost mezi svítidly, která musí splňovat nejen technické požadavky, ale i estetické zásady. Umístění svítidel příliš blízko může vytvořit pocit přetížení a nepořádku, zatímco jejich příliš daleko od sebe může vést k nerovnoměrnému osvětlení a ztrátě soudržnosti designu.

• Optimální vzdálenost mezi svítidly by měla přitahovat pozornost a doplňovat architektonické prvky, například zvýraznění linií fasád budov nebo zdůraznění jejich obrysů.
• Správné umístění svítidel umožňuje zachovat principy rovnováhy, rovnoměrně distribuovat osvětlení v celé městské oblasti.
• Svítidla musí vytvářet konzistentní rytmy a akcenty, aby městskému prostředí dodala estetickou harmonii a vizuální dopad.
• Při umístění svítidel je nutné zohlednit přírodní danosti území, jako je šířka ulic a prostranství, tvar krajiny, aby byla zachována přirozenost prostředí.
• Světlá symetrie pomůže vytvořit dojem pořádku a vyváženosti zejména v architektonicky významných plochách.

Optimální vzdálenost mezi svítidly je tedy důležitým faktorem ovlivňujícím estetickou přitažlivost městského prostředí. Správné umístění svítidel napomáhá k harmonickému a funkčnímu osvětlení, vytváří příjemnou atmosféru a atraktivitu pro občany i návštěvníky.

6.3.1. Pro venkovní osvětlení lze použít libovolné světelné zdroje (viz 6.1.11).

Pro bezpečnostní osvětlení podnikových prostor není povoleno použití výbojek v případech, kdy bezpečnostní osvětlení není běžně zapínáno a zapíná se automaticky z důvodu činnosti bezpečnostního alarmu.

6.3.2. Venkovní osvětlovací zařízení (lampy, reflektory) lze instalovat na podpěry speciálně určené pro venkovní osvětlení, podpěry venkovního vedení do 1 kV, podpěry kontaktních sítí pro elektrifikovanou městskou dopravu všech typů proudů s napětím do 600 V, stěny a stropy budovy a stavby, stožáry (vč. stožárů volně stojících hromosvodů), technologické nadjezdy, plošiny technologických zařízení a komíny, parapety a ploty mostů a dopravních nadjezdů, na kovových, železobetonových a jiných konstrukcích budov a konstrukcí bez ohledu na značky jejich umístění, mohou být zavěšeny na kabelech upevněných ke stěnám budov a podpěr a také instalovány na úrovni země a pod ní.

6.3.3. Instalace venkovních svítidel na podpěry venkovního vedení do 1 kV by měla být provedena:

1. Při servisu svítidel z teleskopické věže s izolačním článkem zpravidla nad vodiči trolejového vedení nebo na úrovni spodních vodičů trolejového vedení při umístění svítilen a vodičů trolejového vedení na různé strany podpěry. Vodorovná vzdálenost od svítidla k nejbližšímu vedení venkovního vedení musí být alespoň 0,6 m.

2. Při servisu lamp jiným způsobem, pod dráty venkovního vedení. Vertikální vzdálenost od svítidla k vedení trolejového vedení (čiré) musí být nejméně 0,2 m, vodorovná vzdálenost od svítidla k podpěře (čiré) nesmí být větší než 0,4 m.

6.3.4. Při zavěšování svítidel na kabely je třeba provést opatření, aby se svítidla nekývala vlivem větru.

6.3.5. Nad vozovkou ulic, silnic a náměstí musí být lampy instalovány ve výšce nejméně 6,5 m.

Při montáži svítidel nad tramvajovou styčnou sítí musí být montážní výška svítidla minimálně 8 m od hlavy kolejnice. Při umístění svítidel nad trolejbusovou kontaktní sítí – minimálně 9 m od úrovně vozovky. Svislá vzdálenost od vodičů vedení veřejného osvětlení k příčníkům kontaktní sítě nebo k osvětlovacím girlandám zavěšeným na příčkách musí být alespoň 0,5 m.

6.3.6. Nad bulváry a komunikacemi pro pěší musí být lampy instalovány ve výšce minimálně 3 m.

Minimální instalační výška svítidel pro osvětlení trávníků a fasád budov a staveb a pro dekorativní osvětlení není omezena za předpokladu, že jsou splněny požadavky 6.1.15.

Instalace svítidel do jímek pod úrovní terénu je povolena, pokud jsou k dispozici drenážní nebo jiná podobná zařízení pro odvod vody z jímek.

6.3.7. Pro osvětlení dopravních křižovatek, městských a jiných oblastí lze svítidla instalovat na podpěry o výšce 20 m nebo více, pokud je zajištěna bezpečnost jejich údržby (například spouštění svítidel, konstrukce plošin, použití věží atd.) .

Je povoleno umístit lampy v parapetech a plotech mostů a nadjezdů z ohnivzdorných materiálů ve výšce 0,9-1,3 m nad vozovkou za předpokladu, že jsou chráněny před dotykem živých částí lamp.

6.3.8. Podpěry osvětlovacích zařízení pro náměstí, ulice a komunikace musí být umístěny ve vzdálenosti minimálně 1 m od přední hrany bočního kamene k vnějšímu povrchu podpěry na hlavních ulicích a komunikacích s hustým provozem a min. 0,6 m na ostatních ulicích, silnicích a náměstích. Tato vzdálenost může být zkrácena na 0,3 m za předpokladu, že nevedou cesty veřejné dopravy nebo kamiony. Pokud zde není žádný boční kámen, musí být vzdálenost od okraje vozovky k vnějšímu povrchu opěrné základny nejméně 1,75 m.

V územích průmyslových podniků se doporučuje vzdálenost od podpěry vnějšího osvětlení k vozovce minimálně 1 m. Tuto vzdálenost lze snížit na 0,6 m.

6.3.9. Do středu dělících pásů lze instalovat osvětlovací stožáry pro ulice a komunikace s dělícími pásy o šířce 4 m a více.

6.3.10. Na ulicích a silnicích s příkopy je povoleno instalovat podpěry za příkopem, pokud vzdálenost od podpěry k nejbližší hranici vozovky nepřesahuje 4 m.

Podpěra by neměla být mezi požárním hydrantem a vozovkou.

6.3.11. Doporučuje se instalovat podpěry na křižovatkách a křižovatkách ulic a komunikací ve vzdálenosti minimálně 1,5 m od začátku zakřivení chodníků, aniž by došlo k narušení linie instalace podpěr.

6.3.12. Vnější osvětlovací podpěry na inženýrských stavbách (mosty, nadjezdy, dopravní nadjezdy apod.) by měly být instalovány ve vyrovnání plotů v ocelových rámech nebo na přírubách připevněných k nosným prvkům inženýrské stavby.

6.3.13. Podpěry pro svítidla pro aleje a pěší komunikace by měly být umístěny mimo pěší zónu.

6.3.14. Svítidla na ulicích a komunikacích s řadovou výsadbou stromů by měla být instalována mimo koruny stromů na podlouhlých konzolách směřujících k vozovce, nebo by mělo být použito kabelové zavěšení svítidel.

Napájecí zdroj pro venkovní osvětlení

6.3.15. Instalace venkovního osvětlení lze napájet přímo z trafostanice, distribučních bodů a vstupních distribučních zařízení (IDU).

6.3.16. K napájení svítidel pouličního osvětlení a venkovního osvětlení průmyslových podniků musí být zpravidla položeny nezávislé linky.

Svítidla mohou být napájena z dodatečně uložených fázových a společných nulových vodičů nadzemní elektrické sítě města, obydlené oblasti nebo průmyslového podniku.

6.3.17. Osvětlovací zařízení městských dopravních a pěších tunelů, osvětlovací zařízení ulic, silnic a náměstí kategorie A z hlediska spolehlivosti napájení patří do druhé kategorie, ostatní instalace vnějšího osvětlení – do třetí kategorie.

6.3.18. Napájení svítidel v sousedství by mělo být prováděno přímo z napájecích bodů venkovního osvětlení nebo z okolních sítí veřejného osvětlení, s výjimkou pouličních sítí kategorie A, v závislosti na operačním systému používaném v dané lokalitě. Svítidla pro vnější osvětlení území mateřských škol, středních škol, internátů, nemocnic, nemocnic, sanatorií, penzionů, prázdninových domů, pionýrských táborů lze napájet jak ze vstupních zařízení těchto budov nebo z trafostanic, tak z nejbližších rozvodné sítě venkovního osvětlení při splnění požadavků 6.5.27.

6.3.19. Osvětlení otevřených technologických instalací, otevřených pracovišť, otevřených nadjezdů, skladů a dalších otevřených objektů v průmyslových objektech lze napájet z vnitřních sítí osvětlení objektů, ke kterým tyto objekty patří.

6.3.20. Bezpečnostní osvětlení se doporučuje napájet zpravidla nezávislými linkami.

6.3.21. Napájení osvětlovacích zařízení na vstupech do zdrojů požární vody (hydranty, vodojemy apod.) by mělo být provedeno z fází nočního režimu sítě venkovního osvětlení.

6.3.22. Svítidla instalovaná u vchodů do objektů se doporučuje zapojit do skupinové sítě vnitřního osvětlení a především do sítě bezpečnostního osvětlení nebo evakuačního osvětlení, které se zapínají současně s pracovním osvětlením.

6.3.23. V instalacích venkovního osvětlení musí mít svítidla s výbojovými zdroji individuální kompenzaci jalového výkonu. Účiník musí být alespoň 0,85.

6.3.24. Při použití světlometů s výbojkovými zdroji světla je povolena skupinová kompenzace jalového výkonu.

U skupinové kompenzace je nutné zajistit, aby kompenzační zařízení byla vypnuta současně s instalacemi, které kompenzují.

Realizace a ochrana sítí venkovního osvětlení

6.3.25. Sítě venkovního osvětlení se doporučují kabelové nebo nadzemní pomocí samonosných izolovaných vodičů. V odůvodněných případech je povoleno použití neizolovaných vodičů pro nadzemní rozvody pro osvětlení ulic, silnic, náměstí, mikročástí a obydlených oblastí.

6.3.26. Podél podpěr kontaktní sítě elektrifikované dopravy s napětím do 600 V DC je povoleno pokládat kabelová vedení pro napájení venkovních osvětlovacích zařízení instalovaných na podpěrách, je povoleno použití samonosných izolovaných vodičů.

6.3.27. Venkovní osvětlovací venkovní vedení musí odpovídat požadavkům kap. 2.4.

Křížení tratí s ulicemi a silnicemi o rozpětích nejvýše 40 m lze provádět bez použití kotevních podpěr a dvojitého upevnění drátů.

6.3.28. Nulové vodiče veřejné sítě, vyrobené z holých vodičů, při použití pro venkovní osvětlení by měly být umístěny pod fázovými vodiči veřejné sítě a fázovými vodiči sítě venkovního osvětlení.

Při použití stávajících sloupů patřících organizacím elektrické sítě, které se nepodílejí na provozu venkovního osvětlení, je povoleno umístit fázové vodiče sítě venkovního osvětlení pod nulové vodiče veřejné sítě.

6.3.29. V místech, kde kabelová vedení přecházejí na venkovní vedení, se doporučuje zajistit odpojovací zařízení instalovaná na podpěrách ve výšce minimálně 2,5 m. Instalace odpojovacích zařízení není nutná v místech kabelových výstupů z napájecích bodů venkovního osvětlení k podpěrám, neboť stejně jako přejezdy silnic a vyhýbání se překážkám provádí kabel.

6.3.30. Pro rezervaci rozvodných kabelových vedení nebo vedení vyrobených se samonosnými izolovanými vodiči se doporučuje opatřit běžně rozpojené propojky (záložní kabelové vedení) mezi vnějšími svítidly přilehlých oblastí pro hlavní městské ulice.

Při použití specifikovaných propojek, odchylně od 6.1.19, může být snížení napětí pro osvětlovací zařízení zvýšeno na 10 % jmenovitého.

6.3.31. Vedení venkovního osvětlení musí být provedeno bez zohlednění redundance a jejich vodiče mohou mít různé části podél délky vedení.

6.3.32. Odbočky ke svítidlům z kabelových vedení venkovního osvětlení se doporučuje provádět zpravidla bez řezání žil kabelu.

Při pokládání specifikovaných kabelových vedení na inženýrské stavby by měla být přijata opatření pro pohodlné řezání větví z kabelu na podpěru a možnost výměny kabelu po částech.

6.3.33. Kabelový vstup do podpěr musí být omezen na základnu podpěry. Sokly musí být dostatečně velké, aby se do nich vešly kabelové koncovky a pojistky nebo jističe instalované na odbočkách k osvětlovacím tělesům a dveře se zámkem pro údržbu.

Je povoleno používat speciální vstupní boxy instalované na podpěrách.

6.3.34. Elektrické rozvody uvnitř stožárů venkovního osvětlení musí být provedeny izolovanými vodiči v ochranném plášti nebo kabely. Uvnitř sdružených podpěr venkovního osvětlení a kontaktních sítí elektrifikované městské dopravy musí být použity kabely s izolací pro napětí minimálně 660 V.

6.3.35. Vedení napájející lampy zavěšené na kabelech musí být vyrobeno s kabely položenými podél kabelu, samonosnými izolovanými dráty nebo holými dráty položenými na izolátorech, v souladu s požadavky oddílu 2.

6.3.36. Kabely pro závěsná svítidla a elektrické vedení mohou být připevněny ke stavebním konstrukcím. V tomto případě musí mít kabely tlumiče.

6.3.37. Ve venkovních osvětlovacích sítích, které napájejí osvětlovací zařízení s výbojkami, v jednofázových obvodech musí být průřez nulových pracovních vodičů roven fázovému.

V třífázových sítích, kdy jsou všechny fázové vodiče vedení současně odpojeny, musí být zvolen průřez nulových pracovních vodičů:

1. Pro úseky sítě, kterými protéká proud z lamp s kompenzovanými předřadníky, rovnající se fázovému proudu, bez ohledu na průřez.

2. Pro úseky sítě, kterými protéká proud ze žárovek s nekompenzovanými předřadníky, rovný fázovému proudu s průřezem fázových vodičů menším nebo rovným 16 mm 2 pro měď a 25 mm 2 pro hliníkové dráty a min. 50 % průřezu fázových vodičů pro velké průřezy, ale ne méně než 16 mm 2 pro měděné a 25 mm 2 pro hliníkové dráty.

6.3.38. Pokládka vedení napájejících reflektory, lampy a další elektrická zařízení instalovaná na konstrukcích s hromosvody otevřených rozváděčů s napětím nad 1 kV by měla být provedena v souladu s požadavky kapitoly. 4.2.

6.3.39. Koeficient poptávky při výpočtu sítě venkovního osvětlení by měl být vzat roven 1,0.

6.3.40. Na vedeních venkovního osvětlení s více než 20 svítidly na fázi musí být odbočky ke každému svítidlu chráněny samostatnými pojistkami nebo jističi.