Co je vedení kabelů?
Kabely s polyetylenovou izolací lze pokládat do země (výkop), v kabelových místnostech (tunely, galerie, nadjezdy), v blocích (potrubí), v průmyslových prostorách (v kabelovodech, podél stěn). Způsob uložení kabelů se volí ve fázi návrhu kabelového vedení. V tomto případě se musíte řídit následujícím:
- Při pokládání kabelů do země se doporučuje položit do jednoho výkopu maximálně šest kabelů.
- V případě většího počtu kabelů se doporučuje pokládat je do samostatných výkopů nebo do kanálů, tunelů, nadjezdů a galerií.
- Pokládání kabelů v tunelech, nadjezdech a galeriích se doporučuje, když je počet kabelů vedených jedním směrem větší než dvacet.
- Pokládání kabelů v blocích se používá v podmínkách velmi stísněných prostor na trase, na křižovatkách s železniční tratí a vjezdy, kdy existuje možnost úniku kovu atd.
Možnost uchycení tří kabelů ve svazku na kovovou konstrukci
2 – svorka (držák) z hliníku nebo slitiny hliníku tloušťky 5 mm nebo ocelového plechu tloušťky 3 – 4 mm;
3 – těsnění z pryže nebo polyvinylchloridu o tloušťce 3 – 5 mm.
Všechny rozměry jsou v milimetrech. Spojovací prvky (šrouby, matice, podložky) nejsou zobrazeny.
Poznámka: D je vnější průměr kabelu
Možnost uchycení jednoho kabelu na kovovou konstrukci
2 – svorka (držák) z hliníku nebo slitiny hliníku;
3 – těsnění z pryže nebo polyvinylchloridu.
Všechny rozměry jsou v milimetrech. Spojovací prvky (šrouby, matice, podložky) nejsou zobrazeny.
Poznámka: D je vnější průměr kabelu, S je tloušťka těsnění (od 3 do 4 mm.)
Možnost montáže tří kabelů na kovovou konstrukci
2 – svorka (držák) z hliníku nebo slitiny hliníku;
3 – těsnění z pryže nebo polyvinylchloridu.
Všechny rozměry jsou v milimetrech. Spojovací prvky (šrouby, matice, podložky) nejsou zobrazeny.
Poznámka: 1) D – vnější průměr kabelu, S – tloušťka těsnění (od 3 do 4 mm);
2) Rozměr A2 se rovná rozměru A1 a je určen s ohledem na vnější průměr kabelu D a zvolený poloměr ohybu příruby R svorky.
- Pokládání kabelů do země
- Pokládání kabelů v kabelových konstrukcích a výrobních provozech
- Pokládání kabelů do trubek a bloků
- Pokládání kabelů při nízkých teplotách
Při ukládání kabelových vedení do země se kabely ukládají do výkopů a musí mít dole zásyp a nahoře zásyp ze směsi písku a štěrku nebo jemné zeminy, která neobsahuje kameny, stavební odpad a strusku. Kabely po celé délce je nutné chránit před mechanickým poškozením železobetonovými deskami, cihlami nebo plastovými výstražnými páskami.
Bezvýkopové pokládání kabelů pomocí kabelových pokládacích nožů není povoleno.
Hloubka uložení kabelů v zemi by měla být ne méně než 0,7 m pro kabely se jmenovitým napětím do 20 kV včetně a ne méně než 1 m pro kabely s vyšším jmenovitým napětím. Při pokládce v menší hloubce nebo při křížení trasy s inženýrskými stavbami nebo přírodními překážkami je třeba zajistit dodatečnou ochranu (například uložení do potrubí).
Při pokládání kabelů do výkopu by měly být konce kabelů určené pro následnou instalaci spojek umístěny s posunem ve spojovacích bodech, přičemž na každém konci by měla být ponechána rezerva kabelu o délce alespoň 350 mm pro kabely se jmenovitým napětím. do 10 kV včetně a minimálně 400 mm pro kabely s vyšším jmenovitým napětím.
Pro instalaci spojek na trase musí být připraveny jímky souosé s výkopem o šířce minimálně 1,5 m pro kabely se jmenovitým napětím do 10 kV včetně a minimálně 1,7 m pro kabely s vyšším jmenovitým napětím. Délka jímky pro instalaci tří spojek v rozestupech musí být minimálně 5 m pro kabely se jmenovitým napětím do 10 kV včetně a minimálně 7 m pro kabely s vyšším jmenovitým napětím.
K ochraně kabelů při přecházení silnic, inženýrských staveb a přírodních překážek, stejně jako k výrobě kabelových bloků, je třeba použít trubky (azbestocementové, keramické, plastové nebo jiné nemagnetické materiály). Při pokládání tří fází jednoho okruhu v jednom potrubí je povoleno používat potrubí z magnetických materiálů. Vnitřní průměr trubky při pokládce jednoho kabelu musí být minimálně 1,5 D, ale ne méně než 50 mm pro délky potrubí do 5 ma 100 mm pro větší délky potrubí (D je průměr kabelu). Vnitřní průměr trubky při pokládání tří kabelů v trojúhelníku by měl být ne menší než 3 D, ale ne menší než 150 mm.
Při venkovním pokládání kabelů s PE pláštěm v kabelových konstrukcích a výrobních prostorách musí projekt zajistit dodatečná protipožární opatření nanesením speciálních protipožárních nátěrů na plášť, schválených požární inspekcí.
Kabely v kabelových konstrukcích se doporučuje pokládat v celých stavebních délkách, vyvarovat se použití spojek.
Spojky kabelů uložených v blocích musí být umístěny ve studnách.
Na trase skládající se z raženého tunelu vedoucího do poloraženého tunelu nebo neraženého tunelu musí být spojky umístěny ve vrtaném tunelu.
Před instalací v tunelu (galerii) je třeba osadit konstrukce pro upevnění kabelů a rámů požárních přepážek. Zdění příček lze provést po položení kabelů za předpokladu, že budou přijata vhodná opatření.
VAROVÁNÍ! Jakékoli svářečské práce v tunelu po položení kabelů jsou zakázány.
Vzdálenost mezi nosnými konstrukcemi se volí v souladu s projektem a požadavky PUE. Kovové konstrukce, na které se kabely pokládají, musí být provedeny tak, aby se vyloučila možnost poškození kabelů ostrými hranami, otřepy apod.
Při instalaci spojek do kabelových konstrukcí je nutné pro každou spojku osadit na nosnou konstrukci samostatné police.
Kabely musí být uchyceny tak, aby nedocházelo k deformacím kabelů vlivem jejich vlastní hmotnosti, jakož i v důsledku mechanického namáhání vznikajícího při cyklech ohřev-chlazení a při elektromagnetických interakcích při zkratech.
Kabely uložené vodorovně podél konstrukcí na otevřených nadjezdech musí být dodatečně zajištěny, aby nedošlo k jejich posunutí vlivem zatížení větrem na rovných vodorovných úsecích trasy v souladu s projektovou dokumentací.
Kabely nezapojené do trojúhelníku musí být upevněny ke konstrukcím v místech po délce kabelového vedení v krocích po 1 m (při umístění na žlabech, v krabicích nebo na pevných policích).
Při pokládání kabelů na konzole musí být zajištění provedeno na každé konzole. Vzdálenost mezi konzolami by neměla být větší než 1 m, užitečná délka konzoly na rovných úsecích trasy by neměla být větší než 500 mm.
Kabely položené svisle podél konstrukcí a stěn musí být zajištěny ke každé kabelové konstrukci. Kabely musí být upevněny tak, aby se zabránilo deformaci plášťů a aby nedošlo k porušení spojů žil ve spojkách vlivem vlastní hmotnosti kabelu. Montážní místa jsou určena ve fázi návrhu.
V místech, kde jsou kabely pevně připevněny ke konstrukcím, musí být položena těsnění z elastického materiálu (například měkká pryž). Distanční vložky by měly vyčnívat za okraje svorek nebo konzol na šířku přibližně o 5 mm.
Kabely uvnitř i venku musí být chráněny v bezpečné výšce před možným mechanickým poškozením, ke kterému může dojít při pohybu vozidel, pohybu břemen a strojů, jednání nekvalifikovaného personálu, nejméně však 2 m od úrovně země nebo podlahy a v hloubce 0,3 m v zemi.
Kabelové průchody stěnami, příčkami a stropy ve výrobních prostorách a kabelových konstrukcích musí být provedeny přes úseky potrubí (azbestocementové, plastové apod.) nebo přes otevřené otvory. Mezery v úsecích potrubí, v otvorech a otvorech po položení kabelů musí být utěsněny ohnivzdorným materiálem (např. cement s pískem, jíl s pískem atd.) v celé tloušťce stěny nebo příčky.
Kabelové vstupy do budov, kabelových konstrukcí a jiných prostor musí být provedeny v azbestocementových, betonových, keramických nebo plastových trubkách. Konce trubek musí vyčnívat do výkopu ze stěny nebo základu budovy (pokud existuje slepá oblast, za její linií) alespoň 0,6 m a mít sklon směrem k výkopu.
Při ukládání kabelů do potrubí a blokových kanalizací musí být celková délka blokového žlabu stanovena podle podmínek maximálních přípustných tahových sil na základě konstrukčních parametrů kabelů a podmínek instalace. Maximální délka blokového kanálu a tažné síly musí být stanoveny ve fázi návrhu kabelového vedení.
Pro snížení tahových sil při protahování kabelů trubkami a blokovými kanály by měly být povrchy kabelů natřeny mazivem, které neobsahuje látky, které mají škodlivý vliv na kabelový plášť (u kabelů s PE pláštěm je možné použít technická vazelína; pro kabely s PVC pláštěm – tuk, tuk, technická vazelína) . Pro stejné účely je možné místo maziva nalít vodu kanálky nebo trubkami. Při zatahování třífázového kabelu do potrubí nebo kanálu je zakázáno sekvenční vytahování jednotlivých kabelů pomocí ocelového lanka z důvodu možnosti poškození kabelem již položených kabelů. Pro délky potrubí do 20 m je možné postupně táhnout jednotlivé kabely ručně pomocí lana. Rychlost tahu by neměla být vyšší než 17 m/min a kabel by měl být tažen co nejdále bez zastavení.
Pokládání kabelů bez předehřevu je povoleno při následujících teplotách: – pro kabely s PVC pláštěm – ne nižší než -15 °C; – pro kabely s PE pláštěm – ne nižší než -20 °C.
Při teplotách od minus 15 °C do minus 40 °C (u kabelů s PVC pláštěm) a od minus 20 °C do minus 40 °C (u kabelů s PE pláštěm) je nutné kabel před uložením do vytápěného místnosti po dobu kratší než 48 hodin na teplotu ne nižší než 0 °C.
Je povoleno ohřívat kabelové bubny ve skleníku postaveném v blízkosti místa instalace, vytápěném kamny nebo tepelnými dmychadly. Vytápění otevřeným teplem není povoleno. Doba ohřevu kabelu ve skleníku při teplotě plus 25 – 40°C je minimálně 18 hodin. Regulace teploty by měla být prováděna pomocí teploměru nainstalovaného na závitech kabelu.
Instalace musí být dokončena nejpozději do 30 minut po zahřátí, poté musí být kabel okamžitě pokryt první vrstvou směsi písku a štěrku nebo kypřené zeminy.
Konečné zasypání a zhutnění zeminy se provádí až po vychladnutí kabelu. Pokládání kabelů při teplotách pod -40 °C je zakázáno.