Co je neřest?
1. Zavrženíhodná vada, hanebný charakterový rys. „Proč bych měl odhalovat svou neřest a zlobu pro potomstvo?“ Pushkin . „Nectnost byla vždy trestána, ale dobrota byla hodna věnce.“ Pushkin . „Chudoba není neřest.“ (poslední) „Nečinnost je matkou všech našich neřestí.“ Nekrasov . Má jednu nectnost – upovídanost. Zbavil jsem se všech mých neřestí.
2. Nemorální chování, zhýralost (knihy). „Myslel jsem, že bych mohl utrpením odčinit neřesti svého zločinného mládí.“ Lermontov . Dopřejte si neřest. Ponořený do neřesti. Značka svěrák.
Pedagogický terminologický slovník
opak ctnosti, negativní (podléhající morálnímu odsouzení) vlastnost lidského charakteru, projev mravního zla v individuálním vědomí a chování. Ruské slovo „P.“ sahá k běžnému slovanskému kořenu rok (rek; rъk), z něhož pochází moderní slovo „řeč“ a původně znamenalo „výčitka“, „výčitka“, „výčitka“. Termín „P.“ se vyznačuje dvěma vzájemně se vylučujícími rysy: označuje vlastnost, která je zcela přisuzována jedinci a zároveň je ve vztahu k němu škodlivá a destruktivní. Takovými jsou například obžerství, závist atp.
V Novém zákoně jsou tři nejnebezpečnější sklony pro mravní život křesťana označeny jako neřesti: „chtíč těla, žádostivost očí a pýcha života“.
(Bim-Bad B.M. Pedagogický encyklopedický slovník. – M., 2002. S. 208)
Frazeologický slovník (Volkova)
Srdeční choroby – bolestivá změna struktury srdce, onemocnění srdečních chlopní.
► Mám srdeční vadu, neustálé bušení srdce. Čechov.
Filosofický slovník (Comte-Sponville)
Opak ctnosti; při překonávání neřesti nachází ctnost svou tvář. Tak jako je ctnost náchylností k dobru, je nectnost náchylností ke zlu.
Aristoteles zavedl do našeho vědomí myšlenku, že neřesti se objevují ve dvojicích, stojících proti sobě (jedna neřest je z přebytku, druhá z nedostatku) a společně stojí proti ctnosti. Takové jsou lehkomyslnost a zbabělost, ješitnost a ponižování, extravagance a lakomost. Těmto krutým párům odporuje odvaha, velikost duše a velkorysost, tvořící zlatou střední cestu, která je vrcholem.
Pouze smutné nedorozumění, diktované ani ne tak morálkou, jako spíše náboženstvím a fanatismem, může vysvětlit, že slova „neřest“ a „zvrhlost“ se stala pejorativními synonymy sexuality nebo, co je totéž, že sexualita začala být definována jako něco ve své podstatě zlomyslný. Staří Řekové, kteří milovali tělo a smyslné požitky, sex nikdy nedémonizovali. Přitom je vůbec nenapadlo podřídit sexu celou existenci člověka nebo, jak to dnes mnozí neméně absurdně činí, klást na sex nějaké mimořádné nároky. Ani sexuálně zaujatý typ, ani stydlivý prudérní, ani zběsilý libertin, ani věčně neukojený borec si nezaslouží závist a obdiv. Někteří dovolují excesy, jiní prokazují nedostatek smyslnosti. A mezi těmito dvěma propastmi, či spíše dvěma bažinami, se tyčí pohoří kulturního, kontrolovaného, sdíleného potěšení – ctnosti milenců.
Westminsterský slovník teologických pojmů
♦ ( ENG svěrák)
(lat vitium – víno)
svévolná touha dělat špatně, špatně, spáchat hřích; naproti ctnosti.
Tezaurus ruské obchodní slovní zásoby
Syn: nedostatek, vada (kniha), nedokonalost, vada (oslabená), mezera, vada, nefunkčnost
Ant: dokonalost, provozuschopnost
Ozhegovův slovník
PORОNA, a, m
1. Vážná zavrženíhodná chyba, hanebná vlastnost. Faleš velký p.
2. Jednotky Zvrácené chování. Dopřejte si neřest.
3. Anomálie, odchylka od normálního vzhledu, stav. Vady řeči. P. srdce. Vady dřeva.
Slovník Efremova
- m
- Nedostatek, vada, která si zaslouží výtku, odsouzení; hanebná vlastnost někoho, něčeho.
- Nemorální chování, zhýralost.
- Tělesný handicap.
- Závada, nefunkčnost.