Cestovní enduro Honda XL 700V Transalp byl vyvinut v roce 2007 a vyráběl se do roku 2012. Motocykl nahradil model Honda XL650V Transalp a byl od něj radikálně odlišný. Pokud srovnáme Transalp 400, 600 a 650, pak mezi nimi není mnoho rozdílů – malé rozdíly pouze ve vzhledu a velikostech motoru. Nový Transalp má však řadu rozdílů:

Motocykl Honda Honda XL 700V Transalp 2011 2011Motocykl Honda Honda XL 700V Transalp 2011 2011

  • Zcela nový vzhled
  • Nový 8ventilový motor se vstřikováním paliva o objemu 680 ccm cm.
  • Nová palubní deska
  • Multireflexní světlomet
  • Přední kolo zmenšené o 19″
  • Kombinované brzdy s ABS (volitelná výbava)

Motocykl Honda Honda XL 700V Transalp 2011 2011Motocykl Honda Honda XL 700V Transalp 2011 2011

Modelová řada Honda Transalp série:

  • Honda XL400V Transalp
  • Honda XL600V Transalp
  • Honda XL650V Transalp
  • Honda XL700V Transalp

Průměrná spotřeba paliva na Hondě XL700V Transalp je přibližně 5-5,5 litru na 100 km ve městě a 4-4,5 litru při jízdě po dálnici. Cena Hondy XL700V Transalp s najetými kilometry po celé Ruské federaci začíná na 280 000 rublech.

  • 2007 – Zahájení výroby Honda XL700V Transalp. Kód modelu – RD13. Výroba ve Španělsku.
  • 2010 – kód modelu RD15. Výroba v Itálii.
  • Rok 2012 je posledním rokem Hondy XL700V Transalp.

Honda XL 700 V Transalp je vedoucím zástupcem slavné řady Transalp, která sahá až do roku 1987. Poté se začaly prodávat mladší modely, které se okamžitě staly velmi populárními. V samotném Japonsku se úspěšně prodávala Honda Transalp 400 a do dalších zemí byla dodávána o něco větší verze Honda Transalp 600. Následně byla verze 600 ccm upravena na 650 ccm a počínaje rokem 2007 byla nahrazena nový model – „sedm set“ .

Někteří fanoušci série nehodnotí Hondu Transalp 700 příliš vysoko a tvrdí, že je výrazně horší než její předchůdci v terénních schopnostech. Částečně je to pravda, XL700V je spíše crossoverová motorka jako Suzuki DL 650 V-Strom nebo Kawasaki Versys 650. Skvěle se přizpůsobí povrchům vozovek jakékoli kvality a jede velmi sebevědomě na sešlapaném základu nebo i na trávě , ale stále je to živel – silnice, i když špatné a rozbité, a ne husté lesy a tekuté bahno. Dá se říci, že Transalp 700 je jasným a zároveň typickým zástupcem moderní třídy cestovního endura. Motor tohoto motocyklu je velmi archaický – sahá až do 80. let, protože právě on, byť v jiné verzi, byl nasazen na slavný chopper Honda Steed 600, ale v tomto případě hraje jednoduchost designu pouze do rukou Transalpy. Motocykl jedoucí tisíce kilometrů od domova musí být spolehlivý a udržovatelný, a čím jednodušší, tím spolehlivější. Honda Transalp 700 tomuto tvrzení plně odpovídá. Toto kolo má vše, co potřebujete pro pohodlnou jízdu na dlouhé vzdálenosti, a zároveň zde nejsou žádné kudrlinky, které jsou nevyhnutelně spojené se složitostí designu. Snad nejsložitějším uzlem na tomto motocyklu je systém ABS.

Nepůsobí velikostí, Honda Transalp 700 je jedním z mála tourendur, které se vejde lidem téměř jakékoli velikosti. Výška sedla 815mm samozřejmě není malá, ale nízké těžiště a suchá hmotnost necelých 200kg umožňují snadnou manipulaci s kolem. Pocit těžkosti nevzniká ani ve statice, kdy musíte kolo otočit a za jízdy vůbec řídí, jak říkají majitelé, „sílou myšlenky“. Zároveň se neliší výraznou šířkou, což mu umožňuje cítit se skvěle nejen na trati, ale i v ulicích města.

READ
Motocykl G650 Xchallenge: specifikace, fotky, videa

Společné cestování na Hondě Transalp 700 nemusí být zrovna pohodlné, tahle motorka opravdu není rozměrově velká a ve dvou může působit stísněně. Záleží však také na rozměrech pilota a pasažéra. Ale samotné sezení na Transalpu je velmi pohodlné – vynikající sedadlo, dobré umístění všech ovládacích prvků, možnost vzít s sebou slušné množství nákladu nošením kufrů. Objem plynové nádrže Transalpu 700, o samozřejmě není příliš působivý – 17,5 litru, což je podle standardů třídy, není vynikající ukazatel, ale spotřeba motocyklu je velmi skromná. Při cestovní rychlosti 120 km/h spotřebuje XL700V asi 5 litrů benzínu na sto kilometrů. Ano, motor Transalp není nejvýkonnější, je horší než jeho konkurenti, ale stále je dobrý. Maximální rychlost motocyklu je asi 170 km / h a jeho dynamiku lze nazvat dostatečnou, ale ne příliš působivou. Velmi potěšující je ale tah dvojky ve tvaru V – 60 koní. a 60 nm točivého momentu stačí k tomu, abyste se cítili sebejistě jak v městském provozu, tak na dálnici. Šestý rychlostní stupeň by ale motorce rozhodně překážel, ale je jich bohužel jen pět. Dokonale čistý a přesný chod převodovky spojený s dlouhými převody však tento nedostatek zahlazuje.

Honda Transalp 700 je po všech stránkách vyvážená motorka, silný střední kmet ze třídy cestovního endura. Je perfektní jak pro začínajícího motorkáře, tak pro zkušeného motocyklového cestovatele, zvláště pokud si ten druhý kvůli své výšce nebo postavě nedokáže s jistotou poradit s těžkými monstry jako Honda XL1000V Varadero a podobně.

Přejděte na celou nabídku motocyklů Honda, na této stránce naleznete motocykly Honda XL 700V Transalp dalších roků výroby a informace o nich

Honda HL 700 V Transalp má následující vlastnosti:

  • celých 60 newtonmetrů a 60 koňských sil z motoru;
  • ačkoli kolo jako terénní vozidlo zesláblo, jeho silniční vlastnosti se zlepšily;
  • palivová nádrž je méně objemná.

Motocykl Honda XL 700 V Transalp - poslední z legendární řady

Obecně se tento model navzdory některým nevýhodám a vlastnostem ukázal jako hodný stát se posledním ve známé sérii motocyklů Transalp. Je nejlepší? Rozhodně ne a skutečně každý zástupce série měl nějaké své, speciální přednosti.

Motor

Motor je 680-taktní a 4-válcový. Podle typu je ve tvaru V, což se již stalo charakteristickým znakem celé série. Pracovní objem je o něco méně než sedm set a je 700 cm³. Jednotka ochlazuje kapalinu. Na válec jsou XNUMX ventily a systém přívodu paliva u XL XNUMX V je vstřikovací.

Limitní indikátory modelu jsou následující: při 5500 ot./min je točivý moment 60 Nm a při 7750 výkon dosahuje 60 hp. Ukazatele rychlosti nejsou nijak zvlášť působivé, ale docela dobré: maximální rychlost, kterou je XL 700 V schopen, dosahuje 172 km / h a zrychluje na 100 km / h za 5,1 sekundy.

Video

Honda XV 400V Transalp

– slavné turistické enduro. Navzdory skutečnosti, že se prodával pouze v Japonsku, stejně jako ostatní motocykly 400 ccm, v současné době mnoho exemplářů tohoto motocyklu neúnavně brázdí silnice bývalých zemí SSSR. Do dalších zemí byla dodávána verze 600 ccm tohoto motocyklu, která se od svého mladšího bratra liší ovšem pouze motorem. Ale “Transalp” asi 400 kostek je velmi oblíbená technika mezi začínajícími motocyklisty. Odolný a spolehlivý, tento motocykl si zaslouží dobrou pověst. Kapalinou chlazený V-twin nalezený na tomto motocyklu je podobný tomu, který najdete na Honda Steed 400 a s určitými úpravami na Honda Bros 400. Tento motor, i když není příliš výkonný, se dobře osvědčil díky svému působivému kubatura trakce na spodcích a celková “nezničitelnost” konstrukce. Ostatně Honda Transalp 400 se začala prodávat již v roce 1987 a vyráběla se až do roku 1999. Mladší Transalp však částečně vděčí za svou oblibu téměř úplné absenci konkurentů ve své třídě, snad s výjimkou Kawasaki KLE 400.

READ
Motocykl T250R: specifikace, foto, video

Za dvanáct let výroby byl motocykl modernizován pouze dvakrát, v roce 1991 a na přelomu let 1993-1994. Právě v roce 1991 dostal Transalp 400 kotoučovou zadní brzdu místo bubnové a o pár let později další plast a mírně upravený světlomet. Jinak, jednoduchý jako cihla, Transalp zůstal stejný. Jeho jednoduchost je klíčem k jeho odolnosti a udržovatelnosti, a právě proto jej začínající cestovatelé na motocyklu oceňují.

Motor o výkonu 37 koní samozřejmě není schopen udělat motocykl vážící více než 180 kg skutečně dynamický.

Honda Transalp 34 však díky točivému momentu 400 NM a co je důležité, výborné trakci v nízkých otáčkách, charakteristické pro V-twin, startuje velmi svižně. Maximální rychlost motocyklu je 160 kilometrů za hodinu, ale v tomto režimu už Transalp zoufale vibruje a spotřebovává neúměrné množství paliva.

V klidném jízdním režimu při 120 km/h se Transalp 400 vejde do cca 4,5 litru na sto.

Motor je to jediné, co má 400cc Transalp společného s cruisery. Jinak je tohle kolo typické cestovní enduro, s vysokým posazem a odpružením s dlouhým zdvihem. Těžiště není příliš vysoko, ale stále znatelně výše než na chopperu a 1litrová plynová nádrž, která je plná, nezlepšuje rozložení hmotnosti. Ale poslušná povaha a dobrá ovladatelnost dělají toto kolo vhodné pro začátečníky. A pro cestování po téměř každé silnici je Transalp perfektní. Nevýhody tohoto motocyklu lze přičíst pouze nedostatečnému výkonu.

Ze všech cestovních endur, kterých je na sekundárním trhu dostatek, je to Honda Transalp 400, která je nejdostupnější a nejběžnější. Problémy nejsou ani se spotřebním materiálem a náhradními díly a výše uvedené vlastnosti činí tento motocykl atraktivním pro mnoho začátečníků. Malý rozdíl v ceně mezi jemu podobnými modely 400 ccm a 600 ccm však napovídá, že na „šestistovku“ se můžete hned dívat. Ale s omezeným rozpočtem a touhou vlastnit enduro tour je Transalp 400 mimo konkurenci.

Rozměry a hmotnost

Z hlediska rozměrů se XL 700 V nijak neliší od ostatních velkých modelů řady. Motocykl je dlouhý 2255 mm, vysoký 1305 mm a široký 905 mm. Rozvor kol je zde 1515 mm, zatímco výška sedla kola je 837 mm.

Společně s palivem je hmotnost modelu 214 kg, pokud se však bavíme o verzi s ABS, pak hmotnost dosahuje 219 kg. Objem nádrže je 17 litrů, přičemž rezerva je pouze 3 litry. Spotřeba benzinu na 100 km silnice je však poměrně malá a činí pouhých 4,7 litru.

READ
Motocykl R1100RS 75th Anniversary: ​​​​specifikace, foto, video

Typické nevýhody

Transalp nemá žádné typické nevýhody. Jediná servisní kampaň pro „700“ byla vyhlášena v roce 2008. Dotýkal se kroužku, ve kterém byl uložen píst zadního hlavního válce – stávalo se, že se při brzdění nevrátil do původní polohy a v důsledku toho došlo k přehřátí destiček odírajících se o kotouč. Vadné položky byly vyměněny v rámci záruky a problém byl vyřešen.
Na internetu jsem narazil na informace o problémech s ventilátory chladiče, předním zavěšením a poruchách svíček citlivých na vlhkost. I když šlo o ojedinělé případy.

Pokud jde o předchozí verze, v “šestistovce” z prvních let výroby byly zapalovací moduly umístěny pod sedadlem. Jejich vidlice byly uspořádány tak, že by je posun pohovky nakonec poškodil a motor by přestal dodávat jiskru do jednoho z válců. Receptem je zde horizontální montáž modulů.

Na druhé straně “650” objevil problém s dráty chladiče a v rámci servisní akce v roce 2002 opravil jejich upevnění. Obě verze trpěly poměrně rychle se opotřebujícím plastovým tachometrem, který selhal při vysokém kilometrovém nájezdu.

Podvozek a brzdy

Honda XL 700 V má ocelový rám, který je poloduplexní. Design není tak estetický jako u předchozího modelu, ale je zcela v rámci řady Transalp. Jak chráněný volant, tak paprsková kola vypadají elegantně.

Jako zadní odpružení je k dispozici kyvadlová verze s monos tlumičem. Jeho zdvih je 173 mm. Přední odpružení je 41mm teleskopická vidlice se zdvihem 177mm. Brzdy vzadu jsou kotoučové 240 mm a jednopístkový třmen. Vpředu jsou dva 256mm kotouče podporované dvoupístkovými třmeny.

Mnoho lidí si myslí, že Honda Transalp se dá zařadit mezi enduro motocykly, ale není to tak úplně pravda. „Čistá“ endura jsou terénní vozidla. Lehké, ovladatelné, jsou spíše jako motokrosové motorky, i když nejsou. Další věcí jsou takzvané motocykly dvojího užití, neboli enduro turisté. Navzdory odpružení s dlouhým zdvihem a paprskovým kolům se na ně terénní pneumatiky často nedávají, protože se hodí spíše pro pohodlnou jízdu na špatném asfaltu a lehkém terénu. Někdy se jim říká jinak – „SUV“. Ať to zní jakkoli urážlivě, ale Transalp patří do této třídy dvoukolových vozidel a je považován za nejlepší v kategorii středně velkých turistických endur.

Přestože historie Hondy Transalp pochází právě z rallyových nájezdů, její současný účel má k závodění daleko. Již na počátku 80. let se rallye Paříž-Dakar staly výchozím bodem pro výrobu sériových modelů univerzálních motocyklů různých značek. Téměř každý rok tovární týmy staví stále více nových modelů motocyklů pro off-roadové závody. V roce 1984 tedy Honda přihlásila svůj nový motocykl XLV750R na další rally. Jako pohonná jednotka pro něj byl zvolen dvouválec do V-twin a pohon zadního kola byl kardan. Motocykl byl sice těžší než jeho „jednohlavoví“ konkurenti, ale jeho motor se stejnou výkonovou charakteristikou byl méně zatěžovaný a vyváženější, a tedy spolehlivější a hlavně odolnější proti přehřívání. V pouštních podmínkách to poskytovalo jasnou převahu nad soupeři, a tak XLV750R dva roky po sobě přijížděl do cíle rallye nájezdu jako první.

Honda se chopila okamžiku a neváhala a v roce 1987 vydala „civilní“ verzi svého závodního motocyklu, zaměřenou na evropský a americký trh, s hrdým názvem XL600V Transalp (doslova – přejezd Alp). I přes menší kubaturu a motor vypůjčený z chopperu Honda Steed absorbovala „šestistovka“ všechny přednosti závodního motocyklu. Dobrá ovladatelnost, dostatečný (v té době) výkon a úžasná spolehlivost se staly hlavním důvodem, proč se motocykl stal nesporným lídrem ve svém výklenku. I přesto, že měl původně jedinou kotoučovou brzdu vpředu a bubnovou vzadu, nešlo o výraznou nevýhodu. Pět let vydržel Transalp prakticky beze změny a prodával se v desítkách tisíc. To vše svědčilo o mimořádně zdařilé koncepci a spolehlivosti motocyklu.

V roce 1991 se konstruktéři rozhodli pro modernizaci brzdového systému, kdy zadní „buben“ nahradili kotoučovým mechanismem s jednopístkovým třmenem. A v roce 1993, po restylování, získal motocykl nový vzhled, jehož vlastnosti byly zachovány až do vydání nového modelu v roce 2000. V roce 1997 – druhá modernizace. Z přední brzdy se tentokrát stala dvoukotoučová. V roce 2000 došlo k vážnější revizi modelu Transalp. Kompletní změna exteriéru a výměna motoru za 647 „ccm“ výrazně zvýšily atraktivitu modelu v očích kupujících. Od té doby uplynulo mnoho let, ale až nyní vítr změn zasáhl Transalp. Nepodstatné změny vzhledu, které se dotkly pouze blinkrů a barevného schématu, které byly provedeny v roce 2006, měly pouze korekční charakter a na funkčnost motocyklu se vůbec neprojevily. Za tak dlouhým čekáním se ale skrývala výraznější modernizace. Nedávno byl v Paříži na výstavě Mondeal du Deux Roues představen nový, zcela nový Transalp, ale s digitálním indexem „700“. Kdyby na opláštění nebyl název modelu, jen odborníci by hádali, o jakou motorku se jedná. Kompletně přepracovaný design překvapí nejednoho fanouška oblíbeného kombíku. Téměř kulatý světlomet a minimalizovaná polokabeláž, ze které bylo odstraněno vše přebytečné, vzbuzuje pochybnosti o tom, že motocykl patří k potomkům Hondy Transalp. Neadekvátní vnímání motocyklu podpoří i jeho nové proporce, které byly ovlivněny změnou průměru a šířky předního kola. Místo obvyklých 21 palců s pneumatikou 90/90 byla na model 2008 namontována 19palcová, ale s širší pneumatikou 100/90. Zadní část se tolik nezměnila: guma 120/90 byla nahrazena 130/80. Mimochodem, motocykl BMW F 650 GS má úplně stejné rozměry pneumatik. Ale v této takzvané „modernizaci“ je i mínus. Již tak malá světlá výška, která byla dříve 192 mm (bez středového stojanu), se nyní snížila na 177 mm. Část off-roadové složky je tak nenávratně ztracena. A pokud ani na starém Transalpu 650 neměli fanoušci jízdy po žlabech vždy dostatek vůle, co pak můžeme říci o novém modelu!? Stala se ještě více „SUV“. Možná se nový Transalp stal nejlepším turistou, ale s plnou důvěrou můžeme říci, že Honda s touto novinkou ustoupila od oblíbeného terénního konceptu a připravila aktualizovaný Transalp o kus toho, za co byl tak milován a uctíván. Aktualizovaný Transalp je zároveň modernější, štíhlejší a svalnatější. Mnozí si dokonce mohou myslet, že je agresivní. Ve skutečnosti to tak je. Ostatně nejen nový vzhled, ale i nový motor dělá motocykl agresivnějším než ten předchozí. Najít náhradu za zastaralý šestiventil o objemu 647 ccm nebylo těžké, tím spíše, že firma již měla potřebný motor ve svém arzenálu. Pokud zabrousíte do historie modelu, můžete vyhrabat nějakou souvislost mezi modernizací Hondy Transalp a dalším cestovním modelem Hondy, konkrétně Deauville. Transalp 2000, představený v roce 650, byl tedy o čtyři roky dříve vybaven motorem z nahého NTV 650, který byl v modernizované podobě na kardanovém „turistu“ NTV 1998 Deauville od roku 650. Totéž se stalo nyní. Na konci roku 2006 svět spatřil aktualizovaný Deauville 700 a opět o rok později je jeho nový motor v rámu Transalpu. Kapalinou chlazený V-twin o objemu 680 ccm, již se 4 ventily na válec a patentovaným vstřikováním PGM-FI namísto zastaralého karburátoru, se pro nový Transalp perfektně hodil. “Poshamanili” a přes rozvod plynu. Zatímco pro čistě cestovní motocykl je důležitý maximální výkon a točivý moment ve středních až vysokých otáčkách, u dvouúčelového motocyklu je preferováno rovnoměrnější rozložení těchto charakteristik v celém rozsahu. Proto při nasycených nízkých a středních rychlostech byly „vrcholy“ trochu „oříznuty“. „Dárce“ má maximální výkon 65 koní při 8000 ot./min a točivý moment 66,2 Nm při 6500 ot./min. Motor nové Transalpy se může pochlubit pouze 59 k. při 7750 ot./min a točivém momentu 60 Nm, ale již při 5500 ot./min. Ale i tak je to 6 koní. a o 5 Nm více než předchozí Transalp. Z nějakého důvodu zůstal duplexní ocelový rám a odpružení téměř beze změny. Vidíme stejnou 41mm teleskopickou vidlici s menším zdvihem (177mm) a stejné zadní odpružení Pro-Link s hliníkovou kyvnou vidlicí, mono-shock nastavitelný pro předpětí a tlumení komprese. Předchozí model měl zdvih předního odpružení 200 mm, ale kvůli zmenšení průměru předního kola došlo k jeho „osekání“, takže při plném stlačení obou odpružení (což se může stát pouze teoreticky) nedochází udeřit do břicha na silnici nebo v terénu. Zdvih zadního odpružení je ještě menší než u předního – pouze 173 mm. Na brzdy si stěžovat nemusíte. Lze je jen chválit. Dva 256mm kotouče vpředu a jeden 240mm vzadu lze spárovat s konvenčními i kombinovanými brzdovými třmeny, navíc lze instalovat systém ABS. Ve variantě s kombinovanou brzdovou soustavou a ABS jsou vpředu třípístkové třmeny, ve kterých se při stisku páčky přední brzdy vystřelí dva ze tří pístů a při stisku páčky zadní brzdy střední jsou vystřeleny písty levého třmenu. „Zjednodušená“ verze je vybavena dvoupístkovými třmeny vpředu a vzadu je u každé verze jednopístkový třmen. Dosud nevídaný systém ABS na všestranných japonských motocyklech střední třídy představuje neocenitelný příspěvek k bezpečnosti pohybu na Transalp 700. A přestože kombinovaný brzdový systém s ABS přidává k hmotnosti motocyklu 5 kg, neměli byste ho opustit. To vše spolu s vylepšeným profilem sedla jezdce, který umožňuje snadnější kontakt nohou se zemí, učinilo kolo pohodlnějším pro středně velké jezdce. Navzdory kontroverznímu designu, na který se dá časem zvyknout, jen skeptik nepochopí, že se motorka stala lepší než dříve. Ano, změnil se, ale za 20 let existence modelu by mohl někoho jeho předchozí image nudit a Transalp se prostě musí zlepšovat, aby šel s dobou a držel krok s konkurencí. A pro nás, kteří jsme s novým Transalpem 700 ještě neseděli a neznáme všechny pozitivní či negativní důsledky modernizace, je příliš brzy mluvit o tom, jak úspěšná je jeho poslední reinkarnace.

Text z MotoDrive: Vladislav Sofonov Foto: Honda