model BMW R1200C byl poprvé představen v roce 1997 a vyráběl se do roku 2004. Tento model je třída cruiserů postavená na základě současných modelů řady 1100 a 1150. BMW R1200C byl pokus společnosti vstoupit na trh klasických cruiserů a konkurovat americkým a japonským motocyklům. Přesto se model ukázal jako extrémně specifický a na rozdíl od podobných motocyklů s klasickým uspořádáním a cena byla jednoznačně vyšší než u konkurence. To vedlo k tomu, že v roce 2004 byl projekt zastaven. Zástupci koncernu BMW ale slíbili, že se později vrátí k vytvoření pokročilejšího křižníku se slibnějším motorem a uspořádáním. Celkem bylo vyrobeno 40218 kusů. BMW R1200C v různých modifikacích, včetně mladší verze – BMW R850C.
Hlavní úpravy BMW R1200C:
- BMW R1200C (Classic) – standardní verze motocyklu. Obsahuje paprsková kola.
- BMW R1200C Avantgarde – k dispozici od roku 2000. Vyznačuje se nízkým volantem, méně chromu a přítomností ABS (volitelná výbava).
- Nezávislé BMW R1200C (aka Phoenix na americkém trhu) – k dispozici od roku 2001. Vyznačuje se jedním sedadlem, litými hliníkovými koly, dvoubarevným lakem, mlhovkami, malým čelním sklem.
- BMW R1200C Montauk – k dispozici v roce 2004. Vyznačuje se litými koly, malým čelním sklem, palubní deskou z R1200CL a přídavným světlometem pod ním.
- BMW R1200CL – k dispozici od roku 2002. Jedná se o cestovní verzi motocyklu. Disponuje masivní přední kapotáží (ve stylu HD Electra Glide), vestavěnými brašnami, opěrkou spolujezdce, tempomatem, většími koly, 6-ti stupňovou převodovkou, patkou a špicí, zásuvkou 12V, vyhřívanými rukojeťmi. a sedadlo a generátor na 840W.
- BMW R1200CLC – verze je podobná předchozí, ale s ABS, rádiem, CD-rádiem a množstvím chromu.
- BMW R1200C – verze podobná Montauku, ale s postranním vozíkem (sidecar).
Hlavním rysem BMW R1200C je tradiční dvouválcový boxer o objemu 2 ccm. viz, vydává 1170 hp výkon a točivý moment 61 Nm. Charakteristiky motoru se výrazně liší od motorů populárnějších vlajkových modelů BMW řady 98 a 1100 – pro získání “chopper” trakce byl motor výrazně snížen, což výrazně snížilo maximální výkon, ale zvýšil točivý moment plně k dispozici již při 1150 ot./min.
Jinak model BMW R1200C má tradiční uspořádání BMW – kompozitový rám s nosným prvkem v podobě motoru, kardanový pohon, proprietární zavěšení Telelever vpředu (vzadu ne Paralever, ale kyvka s monoshock – BMW Monolever).
Технические характеристики
Specifikace BMW R1200C:
model | BMW R1200C |
Typ motocyklu | křižník |
Rok výroby | 1997-2004 |
rám | kompozit, motor – nosný prvek |
typ motoru | 2-válcový 4-taktní boxer (Boxer) |
Pracovní objem | 1170 ml |
Vrtání x zdvih | 101×73 mm |
Stupeň komprese | 10.0:1 |
Chlazení | vzduch-olej |
Počet ventilů | 4 ventily na válec, 1 vačkový hřídel na hlavu válců |
Systém dodávky paliva | vstřikovač Bosch Motronic MA 2.4 |
Typ zapalování | elektronický |
Maximální výkon | 61 hp při 5000 ot./min |
Maximální točivý moment | 98 Nm při 3000 ot./min |
Převodovka | 5-rychlostní (R1200CL – 6-rychlostní) |
Typ pohonu | závan |
Velikost přední pneumatiky | 100/90-ZR 18 paprsků/lit (nezávislý) (150/80-VR16 – R1200CL, Montauk – litý) |
Rozměr zadní pneumatiky | 170/80-ZR 15 paprsková/litá (nezávislá) (170/80-VR 15 – R1200CL, Montauk – litá) |
Přední brzdy | 2 kotouče, 305 mm, 4-pístkové třmeny (volitelné ABS) |
Zadní brzdy | 1 kotouč, 285 mm, 2-pístkový třmen (volitelné ABS) |
Přední odpružení | BMW Telelever, zdvih – 144 mm |
Zadní zavěšení | kyvadlo s monoleverovým tlumičem BMW Monolever (nastavitelné předpětí), zdvih – 100 mm |
Celkové rozměry (DxŠxV) | 2340x1050x1130 mm (2415x1075x1435 mm – R1200CL, 2370x1120x1340 mm – Montauk) |
Výška sedadla | 740 mm (745 mm – R1200CL, 770 mm – Montauk) |
Kapacita plynové nádrže | 17,0 l (včetně rezervy 4 l) |
Nejvyšší rychlost | 168 km / h |
Zrychlení na 100 km/h (0-100) | 5,8 sec |
Hmotnost motocyklu (pohotovostní) | 256 kg (308 kg – R1200CL, 265 kg – Montauk) |
+ Spor o Lowrider: BMW R 1200 C Montauk vs. Harley Davidson Fat Boy
S modelem R1200C Montauk se BMW dostalo k srdci amerického stylu jízdy. Musíme zjistit, zda se německé špičkové technologie a digitální know-how ukázaly jako vhodné vozidlo ve srovnání s americkým originálem – Harley-Davidson “Fat Boy”.
BMW mělo docela těžké časy, když se rozhodlo pro design cruiseru. Na jednu stranu bylo potřeba dbát na technickou stránku, aby se vyrobil ultramoderní motocykl – a je to vidět na první pohled. Na druhou stranu řasnaté tvary a velkorysé použití chromových dílů měly vyvolat nostalgii po romantice rychlých pruhů.
Kupci však takovým snahám ani nevěnovali pozornost. Modrobílý křižník se prodával jako teplé rožky, což lze s největší pravděpodobností vysvětlit trendem, který na trhu existuje – moderní, spolehlivá a ekologická technologie v zajímavém designu.
Takové extrémy byly motocyklu z Milwaukee cizí. Nad designem “Fat Boy” si nikdo nelámal hlavu – pro inspiraci stačil jeden pohled na obrázky 60. let. Mnoho věcí nelze zlepšit. Minimálně se dají vylepšit.
Po technické stránce museli inženýři Harley-Davidson vyřešit oblíbený úkol – přesvědčit představenstvo a obchodní oddělení společnosti o nutnosti reformy. Je jasné, že to nemělo mít nic společného s posvátným principem V-Twin s 45stupňovým odklonem.
Potěšit každého zákazníka je téměř nemožné. Ale bylo jasné, co všichni očekávali. Ve skutečnosti to nemělo být nové kolo, ale prodejný, starý dobrý model, jen vylepšený. A bez těch novodobých nesmyslů, samozřejmě.
Harley-Davidson má stejně jako BMW vzduchem chlazený dvouválcový motor. Zde podobnosti končí, všechny ostatní části motoru jsou absolutně odlišné.
BMW umístilo osmiventilový „Boxer“ s podélnou horizontální klikovou hřídelí, Harley-Davidson spoléhal na V-twin se dvěma ventily na válec a klikovou hřídelí rotující příčně ke směru jízdy. A zatímco Američan předvádí dlouhé posunovače, u bavorského modelu je vačka kombinována s krátkými posunovači. To je důležité, protože to ospravedlňuje výrazně vyšší otáčky motorů BMW.
Na zkušební stolici oba křižníky vykazovaly spíše slabý výkon. BMW dalo o 2 kilowatty více, Harley bojoval s 3bodovým náskokem točivého momentu. Montauk také ukázal mírnou výhodu při dosahování maximální rychlosti.
Zajímavý rozdíl byl zjištěn v trakci a zrychlení. Pak se mu do cesty postavila nadváha Fat Boye – musel se hnout o téměř 50 kilogramů víc než BMW, což se okamžitě projevilo na údajích přístrojů.
Oba modely vás však ani nenutí přemýšlet o jízdě na limit – vůbec nechcete mačkat plný plyn. Jde zde o mechanické kouzlo, dobré třesení, charakter a osobnost. BMW jelo celé kolo s předením a nasměrovalo své vibrace přímo na řidiče. Motor se cítí dobře a je to velmi příjemné cítit. Pro “Boxer-a” je pohupování od točivého momentu podélné klikové hřídele zcela typické. Staří milovníci BMW si s touto funkcí za pomoci příslušného vodícího pohybu, navíc plně automatizovaného podvědomím, poradili na výbornou. Někteří dokonce tvrdošíjně tvrdí, že k žádnému tlačení od točivého momentu nedošlo.
Harley’s “Twin” je oproti tomu umístěn napříč po směru jízdy, což problém hned na začátku eliminovalo. Vibrace velkého motoru jsou tlumeny pryžovými průchodkami. Suma sumárum, Harley-Twin bohatě vrčí. I když tento motor řve na plný výkon, projevuje se jemnějším a jemnějším způsobem než poněkud drsný „BMW-Boxer“.
U pohonu zadních kol se oba výrobci rozhodli pro snadno udržovatelná řešení. BMW opět nabídlo hnací hřídel ve výkonné kyvné vidlici, zatímco Harley-Davidson si mezitím ponechal řemenový pohon.
BMW vítězí v soutěži motorů, i když jde o sporný bod klasických tvrzení. Ale spolu s nejlepšími jízdními výkony se může pochlubit kvalitní elektronikou motoru a hlavně variabilním katalyzátorem.
Všechny tyto okolnosti spolu s výraznou váhovou výhodou nejsou pro Fat Boy touring příliš příznivé.
Na Fat Boyi se dá jezdit uvolněně, tělo zůstává rovné a mírně ohnuté v loktech za širokým sloupkem řízení. Nejnižší poloha sezení umožňuje řidiči s výškou 1.60 se sebevědomě dotýkat země oběma nohama.
Tachometr se ukázal jako méně praktický, ale velmi odpovídající stylu palivové nádrže. Ovládání blinkrů s automatickým návratem do opačné polohy a dvěma tlačítky vpravo a vlevo je ctnost, kterou jen těžko někdo překoná. Ale BMW tento trik zvládlo s lehkostí. Elektrikáři z Mnichova proměnili třípolohový přepínač v něco, co japonská konkurence nedokázala za 10 let jediným tlačítkem.
Příkladem absolutní bezmyšlenkovitosti z našeho pohledu je sériový alarm Fat Boy. 10 sekund po zapnutí zapalování zahájí svou práci elektronický „hlídací pes“, ať už to potřebujete nebo ne. Při běžném tankování – sundali víko, vložili hadici, natankovali, hadici vyndali, zavřeli víko, zaplatili, odešli – alarm musel být až 5x vypnutý. Nebo potřebujete natankovat se zapnutým zapalováním a světlometem. Na čerpací stanici to sice zakazují hasiči a zbytečně to vybíjí baterii, ale šetří to nervy. Majitel má tedy také na výběr – jak zachovat klid a pořádek.
Kde Montauk vyniká od ostatních modelů R 1200C, je tlusté přední kolo s příslušně rozšířenou teleskopickou vidlicí.
Očekávané negativní vlastnosti, jako je nepřesnost řízení a práce s brzdami v klopené poloze, se sice ukázaly jako pravdivé, ale ve skutečnosti jsou méně výrazné, než se na první pohled zdálo našemu odborníkovi, který kolo testoval. Zejména proto, že Montauk pro křižník má dobrou stabilitu a dostatek volnosti při naklánění.
Podvozek Harley-Davidson se ukázal být mnohem měkčí a pohodlnější, tento motocykl by si klidně vystačil s malým zlomkem amortizační rezervy BMW. Jeho ocelový rám navíc není příliš tuhý.
Díky tenkým pneumatikám a relativně pohodlné geometrii Fat Boy i přes suchou hmotnost 325 kilogramů s lehkostí protáčí zatáčky.
Brzdový systém „Fat Boy“ se skládá ze dvou kotoučových brzd – jedné vpředu a jedné vzadu. Navzdory systému čtyř pístů můžete zpomalit až do úplného zastavení pouze za použití medvědí síly.
BMW brzdi na uplne jine urovni, aspon kdyz kolo ma ABS, ktere k cene priplati cca tisic eur. V takovém případě můžete brzdit s minimální námahou. S neslušně „troubícím“ elektromotorem a hydraulickým čerpadlem si však lze poradit zvýšením tlaku v pouhých třech závorách. Řidiči stačí páku lehce stisknout – tak silný může být brzdový systém. Součet všech brzd působí extrémně tvrdě. Mnichovští řemeslníci odvedli dobrou práci a nabídli tuto samoposilující brzdu pouze v kombinaci s ABS. V takovém případě můžete brzdit prudčeji bez rizika, že budete na zemi.
Temperament Harley-Davidson se ukázal být extrémně klidný a harmonický. Tichý motor a snadná ovladatelnost zajišťují pohodovou jízdu a nebudou vás obtěžovat slabé brzdy. Tato chůze je samozřejmě Montaukovi vlastní. Ale může běhat jinak. Vedena zkušenou rukou na dálnici dokáže ukázat sportovní třídu.
Co se týče pohodlí cestujícího, zde má Harley jasnou výhodu. BMW může vyhrát losování pouze s extra pohodlnými airbagy pro spolujezdce za pár stovek eur k ceně.
BMW “R1200C Montauk” z technického hlediska – lepší. Brzdy, podvozek a výfukový systém jsou vyrobeny v souladu s nejnovějšími požadavky doby. Tady Harley-Davison „Fat Boy“ zaostává.
Pokud se budeme subjektivně bavit o designu a snadném ovládání, tak sympatie našeho testovacího týmu jsou na straně Harley-Davidson. Asi každý, kdo musí utrácet peníze za motorku, se ptá sám sebe – hlava nebo duše.
CHARAKTERISTIKY
Motocykly BMW R1200C
Motocykl BMW R1200C – další pokus konstruktérů koncernu BMW konkurovat známým japonským a americkým značkám. Je však třeba poznamenat, že tento model křižníku vydržel na celosvětovém trhu motorů více než 7 let. Na základě dvou „mateřských“ modelů, R1100 a R1150, si nové kolo vzalo to nejlepší, díky čemu dokázalo vydržet tak dlouho a stále není zapomenuto, a to i přesto, že poslední sériový model sjel z montáže linka před 16 lety.
V roce 1997 bylo BMW R1200C představeno na další světové výstavě motocyklů a o šest měsíců později se kolo začalo sériově vyrábět. Konstruktéři BMW jej jako obvykle vybavili svým „čipovým“ motorem boxer o objemu 1170 metrů krychlových. cm, proprietární odpružení, kardanový pohon, ABS. Letos se objevila pouze modifikace Classic. Jedná se o standardní verzi se základní sadou a paprskovými koly.
V roce 2000 koncern potěšil fanoušky BMW R1200C vydáním nové modifikace Avantgarde. Tato verze měla nižší řídítka, ABS druhé generace, lehčí body kit s méně chromovanými díly.
Od roku 2001 vstupuje na americký trh motocykl BMW R1200C Phoenix, který dostal litá kola, čelní sklo a mlhovky a pohodlnější jednosedadlo. Na evropském trhu se tato modifikace nazývala Independent.
V roce 2002 přišlo BMW R1200C s cestovní úpravou R1200CL. Kolo dostalo další brašny, tempomat, velká kola a 6stupňovou převodovku. Přední část se zjednodušila a sedadlo spolujezdce bylo doplněno o opěradlo.
V roce 2004 se objevila verze BMW R1200C Montauk a podobná Trojka s postranním vozíkem. Konstruktéři přepracovali brzdový systém, motor dostal dvě svíčky na válec, osvětlení doplnil spodní světlomet.
Rok 2004 byl posledním rokem ve výrobě motocyklů BMW R1200C. Výrobci ale fanoušky uklidnili informací, že tento model čeká další proměna a připravuje se vydání nové generace, data však nebyla jmenována.
BMW R1200C z roku 1998 bylo vybaveno plochým dvouválcovým motorem o výkonu 110 k. a chlazení vzduch-olej. Potenciál umožnil vyvinout mimořádný výkon v jakémkoli rozsahu otáček. Tento model měl svůj vlastní šmrnc díky svému neobvyklému vzhledu na tuto třídu.
Verze 2004 dostala další možnosti, nová velká kola a body kit, přídavný světlomet, ale zároveň zůstala stejně elegantní a pohodlná.
BMW R1200C Trojka je pokusem zavzpomínat na „dobře zapomenuté staré“ a zahrát na nostalgické pocity fanoušků a připomenout jim, že takto výkonné motocykly mohou být docela vhodné na rodinné výlety.