Které bity jsou pro šroubovák nejlepší: typy, velikosti a jejich označení
Podle některých historických údajů existuje rovná spline asi pět století. Slot Phillips byl ve srovnání se svým starším protějškem vynalezen relativně nedávno. Onehdy jsem byl při návštěvě obchodu se stavebninami svědkem zajímavého rozhovoru. Jeden z kupujících chtěl koupit křížový bit na šroubovák. Prodejce položil otázku: potřebujete slot PZ nebo PH? Muž zjevně nechápal, co se po něm žádá. A skutečně, když je vezmete a podíváte se zvenčí, nemusíte si všimnout velkého rozdílu. Rozdíl mezi nimi však jistě je a v tomto článku se pokusím vysvětlit, čím se odlišují a k čemu jsou potřeba.
Stručná historie
Na začátku třicátých let vyvinul a patentoval Američan John Thompson šroub s křížovou hlavou. Co je slot? Toto je malý zářez v hlavě spojovacího prvku. Podnikavý americký obchodník Henry Phillips viděl v tomto vynálezu vysoký potenciál. Uvědomil si, že díky automatickému vystředění hrotu ve štěrbině je zajištěn optimální přenos síly mezi šroubem a nástrojem. Kromě toho se snižuje pravděpodobnost zlomení hlavy nebo deformace drážky. Nový standard měl být revolucí na trhu spojovacího materiálu. Proto Henry Phillips koupil patent od Thompsona a po nějaké době založil vlastní společnost Phillips Screw Company. Slot Phillips byl pojmenován po svém novém majiteli. Ve výrobě se začal vyrábět s označením PH. Během následujících let Henry dosáhl zavedení nového spline standardu v mnoha průmyslových odvětvích té doby. Mimochodem, automobilový průmysl byl jedním z prvních.
Společnost Phillips Screw Company měla dlouhou dobu monopol na výrobu spojovacích prvků s křížovou hlavou. V roce 1962 se však situace změnila. Britská společnost GKN si nechala patentovat nový cross-spline design s názvem Pozidriv (PZ). Jeho hlavním rozdílem od PH slotu byly další čtyři hrany, které zajišťují těsnější spojení bitu se slotem spojovacího prvku. To umožnilo efektivně zvládnout utahování spojovacích prvků vysokými kroutícími momenty.
Rozdíly mezi bity PZ a PH
Kromě přítomnosti dalších hran na bitech se PZ liší od PH v úhlu ostření hrotu. Bity PZ mají úhel ostření 50 stupňů. Při PH je o něco vyšší a rovná se 55 stupňům. Nová verze drážkových bitů a šroubováků PZ tak lépe sedí v upevňovacím prvku a poskytuje spolehlivější úchop ve srovnání s PH.
Stále zde však existují určité nuance. Stojí za zmínku, že pro zašroubování spojovacích prvků s PZ drážkou lze použít PH bit. Ale naopak se ukazuje, že to není příliš pohodlné. Obdobná situace je s bitem PZ a šroubem s drážkou PH. V obou případech existuje možnost odtržení drážek spojovacího prvku v důsledku vysokého točivého momentu. Je důležité pochopit, že normy existují z nějakého důvodu. Podle mého názoru to však u většiny neseriózních prací nemá zásadní dopad. Ale stále je lepší zvolit speciální bit odpovídající každému spojovacímu prvku. Alespoň to prodlouží životnost netopýra.
Na závěr bych rád uvedl dva názorné příklady, které vám umožní vybrat ten správný bit pro různé spojovací prvky.
Máte-li v rukou samořezný šroub se čtyřmi dodatečnými hranami viditelnými na slotu, pak vezměte s důvěrou bit PZ.
Nyní se podíváme na rozšířené černé samořezné šrouby. Tady si určitě můžete vzít kousek PH.
Samozřejmě byste také neměli zapomínat na velikost bitů. Existuje několik standardních velikostí, které jsou označeny jako PH2, PZ3 atd. Celkem se vyrábějí v pěti verzích: od 0 do 4. Ze své zkušenosti podotýkám, že nejoblíbenější číslo je PH2 / PZ2. Většina samořezných šroubů je soustružena podobnými bity.
Závěr
Postupem času se postupně začaly objevovat různé standardy spojovacího materiálu. Nyní je jich více než desítka. V každodenním životě však používáme jen několik z nich. Spolu s rovným splinem v tomto ohledu vedou PZ a PH. Mezi těmito dvěma upevňovacími prvky jsou jistě rozdíly. Výběr správného bitu do drážky upevňovacího prvku značně usnadní práci a prodlouží životnost pracovního nástroje. Často ale využíváme to, co v danou chvíli máme. V každém případě můžete křížový šroub utáhnout vždy buď PH nebo PZ bitem.