Recenze

Jaké herbicidy se používají proti řepě?

Ovchinnikova, Yu A. Vliv herbicidů na výnos cukrové řepy / Yu A. Ovchinnikova, T. A. Papikyan. — Text: přímý // Mladý vědec. – 2016. – č. 23 (127). — S. 189-192. — URL: https://moluch.ru/archive/127/35138/ (datum přístupu: 01.01.2025. XNUMX. XNUMX).

Cukrová řepa vyniká svým relativně nedávným původem a také tím, že je snad jedinou zemědělskou plodinou, kterou zcela vytvořil člověk. V roce 1747 A. Marggraf zjistil, že cukr, který se dříve získával z cukrové třtiny, je obsažen i v plodech řepy (1,3 %). Od tohoto okamžiku začala intenzivní práce šlechtitelů, kteří se snažili získat řepu s nejvyšším obsahem cukru v jejích plodech.

Kromě cukru obsahují plody velké množství vlákniny, pektinů, organických kyselin (citronová, šťavelová, jablečná), aminokyselin (lysin, valin, betanin, betain atd.), vitaminů BB, C, kyseliny listové a pantotenové , draslík, železo, mangan, jód, síra, kobalt, měď, zinek a další důležité prvky periodické tabulky.

Cukrová řepa je z hlediska technologie zemědělského pěstování vrtošivá plodina. To je často časově náročný a nerentabilní proces. Před setím vyžaduje půda pečlivou přípravu a je nutné střídání plodin. Brány, načasování zavlažování, načasování aplikace hnojiv, kypření půdy musí být prováděno v souladu s fázemi vegetačního období cukrovky, jinak dojde ke snížení výnosu a výsledný cukerný produkt nevrací náklady na pěstování řepy. Ke zvýšení produktivity se používají herbicidy. Jejich vliv na výnos cukrové řepy je palčivým problémem tohoto vědeckého článku. [5,6].

Cukrová řepa, která je cenným předchůdcem mnoha zemědělských plodin, zvyšuje svou produktivitu. Děje se tak díky hlubokému zpracování půdy, aplikaci vysokých dávek hnojiv a aktivnímu hubení plevelů a škůdců [4,8].

Osetá plocha cukrové řepy v Ruské federaci v roce 2001 činila 773 tisíc hektarů a hrubá sklizeň okopanin byla 14,6 milionu tun Více než polovina osetých ploch cukrové řepy v Rusku je soustředěna v centrální černé Zemské oblasti (Belgorod, Voroněž, Kursk, Lipetsk, Tambovská oblast) a v Krasnodarském kraji. V roce 2001 byl průměrný výnos cukrové řepy v Ruské federaci 18,8 t/ha.

Stejně jako ostatní kořenová zelenina je i řepa rostlinou s dvouletým vývojovým cyklem. V 1. roce života prochází řepa těmito fázemi vegetace: 1) klíčení semen; 2) sazenice – fáze „vidlice“; 3) fáze 1.–5. páru pravých (bazálních nebo růžicových) listů; 4) uzavírání listů v řadách; 5) uzavření listů mezi řadami; 6) jejich otevření mezi řadami; 7) otevírání listů v řadách.

Fáze klíčení 1. fáze života cukrové řepy. Semena, která mají silnostěnný oplodí s volným parenchymem, přijímají při bobtnání a klíčení více vody než jiné plodiny – 130–170 % hmoty glomerulu.

Nejprve začíná růst embryonální kořen. Zvedne víko ovoce a vyjde ven. Poté se podděložní kolénko díky intenzivnímu buněčnému dělení posune nahoru a přivede kotyledony na povrch půdy. Kotyledony jsou malé velikosti (šířka 0,5–1 cm, délka 2–3 cm), ale důležitou roli hraje jejich životní aktivita, která trvá 15–20 dní. Při poškození děložních listů výnos řepy prudce klesá.

Přečtěte si více
V jaké fázi březosti se koťata začínají pohybovat?

Druhá fáze růstu a vývoje řepy – tvorba sazenic – je spojena s výskytem sazenic na denní ploše a nasazením listů děložních listů. Toto období se také nazývá fáze „fork“. Dále je zaznamenána další (3.) fáze – tvorba prvního – pátého páru pravých listů. Přibližně 8–10 dní po vyklíčení se vytvoří 1. pár pravých listů. Ve fázi tvorby 1.–2. páru pravých listů růstu a vývoje dochází k „línání“ kořene, přechodu z primární do sekundární struktury okopaniny. Proces praskání a odlupování primární kůry se nazývá odlupování kořenů.

Práce související s hustotou rostlin musí být dokončeny před začátkem línání kořenů. Zpoždění při prorážení vede k „stékání“ rostlin, kořeny se prodlužují, tenčí a prudce snižují produktivitu. Následně se každé 2–3 dny objeví 4., 5., 2. a 3. pár listů. Po objevení se 5. páru pravých listů se listy začnou objevovat střídavě, tedy samostatně, jeden po druhém. Poté přichází fáze uzavírání listů v řadách.

Následný výskyt nových listů vede k růstu nadzemních částí rostlin, v důsledku čehož listy rostlin v sousedních řadách překrývají řádkovou rozteč – nazývá se fáze uzavírání listů v řádkové rozteči [ 11].

Ke konci vegetačního období (v podmínkách Kubáně – od poloviny srpna) začnou staré listy okopanin postupně odumírat. Zdá se, že uzavřené listy rostlin v sousedních řadách se otevírají a odhalují vzdálenost řádků. Tato poslední fáze vývoje kořenů v prvním roce života rostliny se nazývá fáze otevírání listů mezi řádky.

Při opožděné sklizni se kořenové plodiny zbývající na poli dostávají do fáze otevírání listů v řádcích [10].

S přechodem na pěstování cukrové řepy bez ruční práce zaujímají chemické ochranné prostředky hlavní místo v zajištění garantované sklizně. Použití herbicidů umožňuje snížit počet meziřádkových ošetření nebo je zcela eliminovat a zabránit tak poškození rostlin a zhutnění půdy [9].

I když je pole málo napadené, pokud se nezničí plevel, můžete přijít o 20–30 % úrody. Při větším znečištění mohou ztráty dosáhnout 50 % i více. Kromě toho plevel přispívá k šíření škůdců a chorob, snižuje produktivitu sklizňových komplexů, zvyšuje sklizňové ztráty a kontaminuje haldu organickou hmotou [2].

V současné době je nabídka herbicidů na ochranu cukrové řepy poměrně široká a výběr konkrétních léčiv je dán poměrem ceny a účinnosti. Mezi léky, které mají tento poměr na optimální úrovni, patří herbicidy společnosti JSC Shchelkovo Agrohim. Potvrzují to výsledky testů provedených v roce 2005.

V SPK PZK „Naše vlast“ (Krasnodarská oblast, okres Gulkevičskij) nové herbicidy Betaren Duplet (22,8 g/l desmedipham + 56 g/l phenmedipham) a Betaren Extra (56 g/l desmedipham + 42 g/l phenmedipham + 42 g/l ethofumesátu). Furex, Lornet a Panther byly také testovány v systému ochrany cukrové řepy. Schéma testu a jeho výsledky jsou uvedeny v tabulce 42.

Herbicidy Betaren Extra, Betaren Duplet, Lornet, Furex a Panther, používané v systému ochrany cukrové řepy, umožnily vyřešit problém boje s jednoletými a víceletými dvouděložnými a obilnými plevely, což umožnilo zachovat více než 200 kg/ha. kořenů [1].

Přečtěte si více
Kolik cizrny můžete sníst?

Pro srovnání také uvádíme studie provedené ve dvoufaktorovém polním experimentu v letech 2003–2006. v oblastech experimentálního pole.

Předmětem výzkumu byly rostliny cukrové řepy, herbicidy různých tříd chemických sloučenin, růstové stimulanty a komplexní hnojiva (krystalon).

Účinnost použití herbicidů na cukrovou řepu vrok experimentů podle údajů SKP PZK „Naše vlast“ (Krasnodarské území, okres Gulkevichsky)

Příprava (spotřeba, kg/ha nebo l/ha)

Snížení množství plevele načištění,% Komuřízení

Produktivita, cent / ha

Zachráněná sklizeň, c/ha

První ošetření: Betaren Duplet (1,5) + Lornet (0,2) + Caribou (0,03) + Trend-90 (0,2).

Druhá léčba: Betaren Doublet (1,1) + Lornet (0,26) + Caribou (0,03) + Trend-90 (0,2).

Třetí léčba: Panther (0,8)

První ošetření: Betaren Extra (1,5) + Lornet (0,2) + Caribou (0,03) + Trend-90 (0,2).

Druhá léčba: Betaren Extra (1,1) + Lontrel grand (0,1) + Caribou (0,03) + Trend-90 (0,2).

Třetí ošetření: Furex (0,65)

Možnost III (standardní)

První ošetření: Betanal Expert OF (1,0) + Caribou (0,03) + Trend-90 (0,2) + Lontrel grand (0,04).

Druhá léčba: Burefen FD-11 (1,5) + Caribou (0,03) + Trend-90 (0,2) + Lontrel grand (0,1).

Třetí ošetření: Zellek super (0,5)

Kontrola I (bez herbicidů)

Kontrola II (žádné graminicidy)

* — počet plevelů před sklizní, ks/m2;

** – počet plevelů obilnin před sklizní, ks/m2. [1].

První herbicidní ošetření bylo provedeno na dvouděložných plevelech ve fázi dvou listů. Ta následná – jak se objevuje druhá vlna plevele. Opakované ošetření bylo kombinováno s přidáním růstových stimulantů a crystallonu. Před uzavřením řad byl navíc ještě podruhé přidán crystallon.

Výsledky studie byly následující.

Hustota sazenic časem u všech pokusných variant v různé míře klesala. Intenzita úbytku rostlin řepy závisela na povětrnostních podmínkách, použitých herbicidech a počátečním (před ošetřením herbicidy) napadení řepy kořenovníkem. V roce 2003 úbytek řepných porostů po aplikaci plné dávky herbicidů kolísal u pokusných variant s herbicidy 9 % -20 %, s poklesem hustoty sadby v kontrole na 8 %. Další rok, v podmínkách chladného vlhkého jara, se úhyn sazenic na variantách s herbicidy pohyboval od 18 do 25 %, s úhynem 16 % rostlin na kontrole [3].

Na začátku vegetačního období byl pod vlivem herbicidů, zejména betanalu 22, zaznamenán pokles energie tvorby kořenů. Následně se růstová aktivita okopaniny zvyšovala a dále se zvyšovala až do konce vegetace v důsledku toho se hmotnost okopaniny u variant s herbicidy v době sklizně blížila hmotnosti kořene; plodiny v kontrole s plevelem nebo ji mírně převyšovaly u variant používajících směsi herbicidů betanal skupiny s karibu. Nárůst hmotnosti okopaniny u těchto variant oproti kontrole byl zajištěn vyšší čistotou setí ve druhé polovině vegetačního období ve srovnání s 2násobným zaplevelením.

Z výsledků výzkumu rovněž vyplynulo, že v průměru za tři roky u variant s herbicidy byla předsklizňová hustota řepy optimální a činila 84,1–90,8 tis./ha. Nižší hustota řepy pod kontrolou (82,9 tis./ha) je vysvětlována ztrátami, kterým nebylo možné zabránit při ručním odstraňování plevele.

Přečtěte si více
Co znamenají berušky?

Vyšší hustota řepy nastojato byla zaznamenána na pozadí dvojnásobného použití BEOF a se sekvenčním použitím BEOF a poté ve druhém období betanalu 22 smíchaného s karibu. Nejvyšší hustota rostlin řepy byla u variant s přípravky skupiny betanal ve směsi s karibu, aplikovanými v první vlně plevelů v míře spotřeby betanal 22 (BEOF) + karibu, následovala aplikace betanalu 22, graminicidu, a v druhé vlně plevelů zasejte bodlákový herbicid. V podmínkách zvýšeného napadení bodláky nebo s časným výskytem hromadných výhonků obilných plevelů zařazení Lontrel grand nebo graminicidu do tohoto schématu dvakrát zajistilo vysokou hustotu rostlin cukrové řepy před sklizní.

V kontrole bez zaplevelení byl výnos řepy nižší než 50 % výnosu v zaplevelené kontrole. Se sekvenční frakční aplikací betanalu 22 nebo BEOF bylo dosaženo výnosu kořenových plodin blízko kontroly s dvojitým zaplevelením. Odumírání jednoletých dvouděložných plevelů u těchto variant činilo 91,6 resp. 84,2 % při poklesu hmotnosti plevelů o 92,0–90,2 %. S rostoucím odumíráním plevelů a klesajícím množstvím zbývajících plevelů se zvyšuje výnos cukrovky. Při použití směsi betanalových přípravků s karibu se úhyn širokolistých plevelů zvýšil na 96,0–96,2 % a průměrný výnos okopanin na 40,6–41,2 t/ha.

Nejkonzistentnějšího zvýšení výnosu bylo dosaženo při použití herbicidů v kombinaci s růstovými stimulanty a krystalonem. Nárůst výnosu se pohyboval od 4 do 5,5 t/ha a sklizeň cukru od 0,8 do 1 t/ha ve srovnání se stejnými kombinacemi herbicidů, ale bez použití růstových stimulantů a krystalonu, tj. regulátorů růstu – 20% kyselina jantarová v dimethylsulfoxidu v kombinaci s crystallonem zvyšuje výnos cukrovky v pokusných variantách v průměru o 10–13,5 %. Nárůst výnosu se zvyšuje na téměř 20 % na pozemcích se směsmi betanalových herbicidů s karibu, které poskytují vyšší mortalitu plevelů a čistotu semen ve srovnání s dvojitým ručním odplevelením [3].

Například v JZD SPK pojmenovaném po Vorošilovovi z okresu Trunovsky v roce 2013 díky aktivnímu používání herbicidů získali – 790 c/ha, JZD SPK „Kazminsky“ okresu Kochubeevsky – 766 c/ha, SPK „Jedna farma „Ternovsky“ z Trunovského – 717 c/ha ha [7].

Na základě všech výsledků studie můžeme vyvodit následující závěr: herbicidy, růstové stimulanty a krystalon, bez ohledu na jejich kombinace a načasování aplikace, neměly negativní vliv na technologické kvality produktů z cukrové řepy, ale na naopak zvýšil výnos cukrovky a zvýšil kvalitu výsledné sklizně . Jedinou podmínkou je dodržení optimální aplikační dávky.

  1. Bukova I. N. Účinnost ochrany cukrové řepy pomocí herbicidů od JSC Shchelkovo Agrohim // AgroXXI. – 2006. – č. 10–12. — s. 38–39
  2. Gubanov Ya. Tvorba sklizně cukrové řepy v oblasti Krasnodar v závislosti na podmínkách pěstování / Ya. — Krasnodar: Kniha. nakladatelství, 1975. – 140 s.
  3. Dvoryankin A. E. Produktivita cukrové řepy v závislosti na použití herbicidů v kombinaci s růstovými stimulátory a mikrohnojivami / A. E. Dvoryankin; GNU VNIISS Ruská zemědělská akademie. – 2006. – 150 s.
  4. Karpuk V.V. Rostlinářství / V.V. Karpuk, S.G. Sidorova. — Minsk: Typ. BSU, 2011. – 351 s.
  5. Korenev G.V. Pěstování rostlin se základy selekce a produkce semen / G.V. Podgorny, S.N. – M.: Agropromizdat, 1990. – 575 s.
  6. Neshchadim N. N. Biologické vlastnosti a technologie pěstování cukrové řepy: učebnice / N. N. Neshchadim, T. P. Mikhailova, N. G. Malyuga. – Krasnodar, 2007. – 102 s.
  7. Panchenko V.D. Ochrana porostů cukrové řepy přípravky od srpnové společnosti // Severokavkazský federální okruh-agro. — 2014.- č. 3.- S. 2.
  8. Workshop o technologii rostlinné výroby / V. A. Shevchenko, I. P. Firsov, A. M. Solovjov, I. N. Gasparyan. – Petrohrad: Lan, 2014. – 400 s.
  9. Solovjov S.V. Produktivita řepných plodin v závislosti na agrotechnických postupech a povětrnostních podmínkách roku // Vestnik MichSAU, 2001. – č. 1. – S. 132.
  10. Technologie výroby rostlinných produktů / V. A. Shevchenko, O. A. Raskutin, N. V. Skorokhodova, T. P. Kobzeva. – M.: KMKScientificPress. 2004. – 381 s.
  11. Tyupakov E. F. Pěstování rostlin (dílna) / E. F. Tyupakov, T. Brovkina. — Krasnodar: Typ. KubSAU, 2006. – 519 s.
Přečtěte si více
Je lepší zapojit solární panely paralelně nebo sériově?

Základní pojmy (vygenerováno automaticky): cukrová řepa, herbicid, karib, stimulátor růstu, experimentální varianta, vlna plevelů, kontrola, Krasnodarský kraj, ošetření, plevel.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button