Jaké druhy zapomnění existují?
Je normální čas od času na něco zapomenout. Existují ale i patologické formy zapomnění, z nichž některé se výrazně liší od neškodných výpadků paměti! Vše o příčinách, léčbě a prevenci v tomto materiálu.
Zapomnětlivost je fenomén, který zná každý. Kdo něco neztratil, nezapomněl něčí jméno nebo mu nepopřál hezké svátky? Do jisté míry je to zcela normální. Když však do hry vstoupí nepříznivé faktory, jako je stres a nedostatek spánku, zvyšuje se riziko, že i někdo se zvýšeným organizačním talentem může proklouznout skrz trhliny.
„Normální“ versus patologická zapomnětlivost
„Normální“ zapomnětlivost se může s věkem zvyšovat. To se děje proto, že některé biologické procesy se časem zpomalují. Dokud neexistují žádná omezení v duševní činnosti, není to důvod k obavám.
Na poruchu nebo patologickou zapomnětlivost je třeba myslet pouze tehdy, když dojde k výraznému zhoršení individuální výkonnosti paměti. Kromě toho existují významná omezení v každodenním životě, například při nakupování, domácích pracích nebo domlouvání schůzek.
Demence: onemocnění postihuje duševní schopnosti
Rozšířenějším příznakem je demence (tj. organické onemocnění mozku, jako je Alzheimerova choroba), která je charakterizována narušením jiných duševních procesů, jako je schopnost koncentrace, orientační smysl a/nebo schopnost učit se. Často je demence také spojena se změnami osobnosti. Pacienti mohou být podrážděnější, agresivní nebo bojácnější než dříve. Tento typ demence se zpravidla vyskytuje ve stáří a vyznačuje se progresivním průběhem.
Amnézie: zhoršení paměti různého stupně
Normální zapomnění je třeba odlišit od amnézie. Termín amnézie obvykle popisuje příznak poruchy paměti – ať už je příčinou zdravotní stav nebo ne.
Amnézie je často omezena na určité časové období, například v případě traumatu. Příčinou amnézie ale může být například demence nebo meningitida. V nejhorším případě to může vést k nenapravitelné ztrátě paměti.
Zapomnětlivost může mít několik příčin.
Zapomnětlivost je do jisté míry zcela normální reakcí mozku, například v období stresu nebo s přibývajícím věkem. Špatná paměť může být i důsledkem patologických změn. Pak se rozlišují následující důvody:
- Demence, tedy onemocnění, při kterých dochází k progresivnímu postižení rozumových schopností. Například:
- Alzheimerova choroba
- Cévní demence: poškození malých mozkových tepen v důsledku přetrvávajícího vysokého krevního tlaku
- Smíšená demence: Alzheimerova choroba a vaskulární demence se vyskytují společně
- Demence s Lewyho tělísky, způsobené zvláštními strukturálními změnami v mozku, ukládáním bílkovin v určitých nervových buňkách. Demence s Lewyho tělísky se může objevit samostatně nebo jako součást Parkinsonovy choroby.
Čtěte také: Jak mít rád sám sebe? Sbohem komplexu méněcennosti!
Strach z demence v důsledku zapomnění je často neopodstatněný
Demence, zejména Alzheimerova choroba a vaskulární demence, jsou běžná onemocnění starších lidí. Toto onemocnění postihuje asi 1,5 % lidí ve věku 65 až 69 let a 30 % lidí starších 90 let. Mnoho starších lidí proto okamžitě myslí na demenci, pokud čas od času na něco zapomenou. Ale především mírná kognitivní porucha je často důsledkem normálních procesů stárnutí a zhoršování.
Je také důležité vědět, že takové mírné poruchy paměti související s věkem často přetrvávají bez dalšího zhoršení. Někdy může být zapomnění, ke kterému dochází ve stáří, spojeno s depresí nebo užíváním některých léků. V tomto ohledu je strach z demence v mnoha případech neopodstatněný a zapomnětlivost má zcela jiný původ, který lze v případě potřeby napravit.
Demence však často začíná občasnými problémy s pamětí. V tomto případě je důležitý lékařský dohled, pokud se projevy vyskytují často a jsou doprovázeny následujícími příznaky:
- Orientační problémy
- Poruchy řeči a psaní
- Zvyšující se agresivita
Včasná diagnostika a léčba jsou často zásadní. Alzheimerovu chorobu a další formy demence nelze vyléčit, ale v některých případech lze jejich průběh cílenými léky změnit. Proto je vždy důležité při výskytu nadměrné zapomnětlivosti vyhledat lékaře.
Diagnostika a testy na zapomnětlivost
Pokud se objeví známky patologické zapomnětlivosti, měli byste se co nejdříve poradit s lékařem. Protože čím dříve se zahájí vhodná terapie, tím vyšší je šance na úspěch.
Součástí diagnostiky je podrobný rozhovor s pacientem (anamnéza) a rozhovory s příbuznými a blízkými příbuznými (externí anamnéza). Specialista se ptá na vznik, průběh a doprovodné okolnosti zapomnětlivosti i na další možné příznaky. Mezi nejdůležitější otázky patří:
- Rozvíjela se zapomnětlivost pomalu nebo náhle?
- Existují další potíže, jako jsou bolesti hlavy nebo delirium?
- Existují kromě zhoršování paměti i další psychické abnormality, jako je deprese nebo deprese?
- Došlo k nějakým osobnostním změnám, jako je agresivita nebo zvýšená úzkost?
- Změnily se denní rutiny (spánkové chování, stravovací návyky, udržování sociálních kontaktů) nebo jsou každodenní aktivity (nakupování, domácí práce, práce) omezeny zapomnětlivostí a dalšími příznaky?
- Jak často se užívá alkohol a léky?
- Existují nějaké známé základní zdravotní stavy nebo došlo k nedávným infekcím, nehodám nebo poraněním mozku?
- Existuje rodinná anamnéza demence?
Vyšetření na podezření na patologickou zapomnětlivost
Kromě anamnézy, vyšetření trpělivý a neuropsychologické testy určit stupeň paměti a dalších mozkových poruch, krevní test, laboratorní testy и techniky zobrazování mozku, jako je počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI).
Čtěte také: Víte, jak být přáteli? Jak udržovat a udržovat vztahy?
Pokud po základních vyšetřeních není možné určit příčinu poruchy paměti, mohou následovat další vyšetření v závislosti na prvotním podezření:
- Speciální techniky pro zobrazování mozkových funkcí, jako je pozitronová emisní tomografie (PET)
- Vyšetření mozkomíšního moku (lumbální punkce)
- Měření elektrické aktivity v mozku pomocí elektroencefalografie (EEG)
- Ultrazvukové vyšetření cév zásobujících mozek (dopplerovská sonografie a duplexní sonografie)
- Testování dopaminového transportéru (DAT) k detekci možné ztráty tzv. dopaminergních nervových buněk pomocí jednofotonové emisní počítačové tomografie (SPECT)
- Psychologické testy
- Psychiatrická vyšetření
Co dělat se zapomnětlivostí? Možnosti léčby
Léčba patologické zapomnětlivosti závisí na základní příčině a může v různé míře zlepšit kvalitu života až po úplné obnovení funkce paměti.
Drogová terapie patologické zapomnětlivosti
Mezi bylinná nootropika (posilovače mozku) patří výtažky z ginkga, které lze použít při určitých formách mozkových poruch (příznaky jako závratě, bolesti hlavy, zvonění v uších).
Specifická medikamentózní terapie nazývaná léky proti demenci může zpomalit progresi onemocnění nebo pomoci udržet stávající duševní schopnosti co nejdéle.
Někdy je podle příčiny nutné po omezenou dobu užívat antidepresiva nebo antipsychotika.
Nedrogová opatření pro problémy s pamětí
V případě chorobné zapomnětlivosti hrají důležitou roli nefarmakologická opatření jako doplněk medikamentózní terapie. Například:
- Trénink paměti (kondice mozku)
- Pracovní lékařství
- fyzioterapie
- Fyzikální terapie
- Muzikoterapie
- Senzorická ošetření pro stimulaci smyslů, jako je aromaterapie
Svou roli hraje i strava. Omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí především v tučných rybách, jsou důležité zejména pro činnost mozku – speciální oleje z řas jsou dobrým alternativním zdrojem zeleniny. Dostatečné množství omega-3 kyselin může zlepšit paměť a působit proti zapomnětlivosti a rozvoji demence.
Pokud se objeví zapomnětlivost, například po mozkové příhodě, Parkinsonově chorobě nebo meningitidě, jsou nutná další speciální terapeutická opatření.
Zabránit nebo snížit zapomnětlivost prostřednictvím duševního rozvoje
V mírnějších případech (například s problémy s pamětí souvisejícími s věkem) cíl trénink paměti pomocí metod „mozková kondice“ může často pomoci v boji proti zapomnění. Takové pravidelné cvičení zlepšuje kognitivní schopnosti a udržuje psychickou zdatnost.
Začlenit moduly pro trénink mozku (jako jsou nástroje zaměřené na aritmetiku nebo porozumění jazyku) do každodenního života, aby se zabránilo poklesu výkonnosti paměti. Kromě toho má smysl nadále nabízet rozmanitost mozku a nové podněty, které přesahují každodenní rutinu: návštěva kina a divadla, cestování a chatování s přáteli atd.
Nedostatek spánku, stres a nezdravý životní styl vedou i u mladých lidí ke snížení duševní výkonnosti, což se projevuje zapomnětlivostí nebo špatnou koncentrací. V tomto ohledu pravidelný pohyb, dostatečný spánek a odpočinek jednoznačně přispívají k udržení psychické kondice v každém věku.